"Ležáky"

LEŽÁKY

Druhé Lidice Gestapa a K. H. Franka.

Po Lidicích, které odhalily po prvé celému světu bestialitu nacistického režimu, stojím na jiném místě gestapáckého běsnění — Ležákách. V Ležákách — kdysi skupině osmi zděných a polozděných domků na stráni, postavených většinou po večerech po těžké lopotě a práci v lomech a na chudičkých horských políčkách upracovanýma rukama dělníků z blízkého lomu dole za mlýnem a udřenýma rukama domkářů, kteří si stavební kámen navozili a nanosili z lomu. Dole u rybníka stálo deváté stavení, mlýn mlynáře Švandy. To byla celé osada v chrudimském kraji, patřící katastrálně k obcím Miřetice a Louka. Žilo zde se svými rodinami celkem 56 obyvatel. Dnes už zde nestojí nic. Ani domky na stráni, ani mlýn u rybníka. Tuto osadu stihl stejný osud, jako Lidice.
Také  této obci přinesla oficiální německá tisková kancelář cynickou zprávu, která zamrazila celý kulturní svět.


Dne 24. června byla osada Ležáky u Louky (okres Chrudim) srovnána se zemí. Dospělí obyvatelé byli podle stanného práva zastřeleni. Obyvatelstvo přechovávalo české parašutistické agenty, kteří měli vedoucí účast na přípravách k atentátu na SS-Obergruppenfiihrera Heydrlcha, & pokoušeli se je zachránit před policejním zakročením. Clen sboru protektorátního četnictva, příslušný pro osadu, který se provinil Jako napomahač, spáchal před svým zatčením sebevraždu.«
V Ležákách, na rozdíl od Lidic, poněvadž v tom už měli gestapáci větší praxi, byly s muži vyvražděny také ženy. Dvě krutá místa, začínající stejným písmenem L; jakoby vražedná ruka gestapáků s K. H. Frankem v čele spočinula v abecedním seznamu libovolně a zlovolně na tomto písmenku. Lidice a Ležáky, dvě mista se stejným počtem šesti písmen, by měla stát na začátku každého slabikáře aby se o nich dětí od malička učily nenávidět fašismus.
Dnes, po třech letech, projíždím krajem za Chrudimí, lesnatou oblastí, začínající Českomoravské vysočiny, kde skupiny partyzánů se zapsaly svými činy a akcemi na věky do dějin zápasu za svobodu po boku svých druhů ze Sovětského svazu a v boji s německými uchvatiteli". Rozbité a ohořelé pancéře, vozy německých hord v příkopech silníc, roztroušené hroby padlých partyzánů, sta padlých hitlerovských vojáků svědčí, že boj zde byl tvrdý a že musel být nezlomnou vůlí bojujících partyzánů a parašutistů vybojován vítězně. Ale to už sjíždím po silnici s kopce dolů do Ležáků. Jak smutné je v takových případech poslání zpravodaje, který sleduje stopy gestapáckého vraždění pod patronací tzv. říšských protektorů z hlavním rádcem K. H. Frankem. Nacházím všude hroby vesnic, hromadné hroby lidí, ale hroby, které jako by se propadly do hluboké země, tak chtěli vrahové po sobě zahladit všechny stopy.