"Praha"

**Praha**

Ale čas se nezastavil! Hrdinný český lid, rozhořčeně bojující proti utlačovatelům, srazil německou bestii k zemi. Navždy bude vymýcen z českých zemí duch nacismu a zotročování!

OSMÝ KVETEN
Svět jásá. Je konec války, nastává toužebný mír. Němčí bezpodmínečně kapitulují. Praha nevýslovně trpí.
Z rána odvlékají Němci veškeré mužské obyvatelstvo od patnácti do Šedesáti let ze Spořilova do krčských lesů. Na žižkovské Pražačce zajatci jsou nuceni si vykopávat sami hroby. Tak"zvaná  elitní SA Feldherrn-halle nejdříve mučí české muže a ženy, trýzní je, vylupuje jim oči, uřezává nosy a uši ... Falešnou zprávou, aby byty odstraněny zábrany pro průjezd amerických a anglických tanků. Němčí vyrážejí z Karlina na Poříč, vynucují si další postup na Masarykovo nádraží, kde 73 mužů je pokoseno kulometnou palbou. Náhodně vybraní, kteří byli nahnáni z okolních domů.
Zadní trakt Musea je zasažen leteckou bombou, hoří palác ČTK, blok ředítelství drah u Bulhara, na Václavském náměstí od časného rána dům se skladištěm dvou filmových společností.
Ještě dopoledne německé tanky a po nich pěchota vnikají a dobývají kasárny Jiřího z Poděbrad na Revolučním náměstí.
Od jedenácti hodin až do pěti večer se vyjednává v Bartolomějské ulici v čísle 9 o kapitulaci německých branných sil v Praze. Jednání je dvakráte přerušeno. Česká národní rada si klade podmínku, že Němci odevzdají československé armádě všechny zbraně. Generál Toussaint na konec kapitulaci podepisuje. Zatím však hoři Staroměstská radnice! Marně se nejstatečnější snaží požár uhasit, příslušnici SS neustále pálí od právnické fakulty a nedovolují hašení. Tankové dělo ničí i orloj, řítí se arkýřová kaple, propadají se stropy, plameny zachvacují i oba přilehlé domy. Kapitulace je vyhlášena, ale některé jednotky se nevzdávají, hlavně SS a SA. Naopak, bojují zuřivě dále. Mnoho Čechu platí přesvědčení o konci — životy.

DEVÁTÝ KVETEN
Ve čtyři hodiny ráno první tanky slavné Rudé armády vstupují na půdu osvobozené Prahy. Vyjely Praze na pomoc na přímý rozkaz maršála Stalina z Berlína a z Drážďan. Probily se ku Praze po hrdinných bojích, četné německé jednotky nechtějí v západních okrajích Prahy uznat kapitulaci a Rudá armáda zasahuje. Tanková skupina plukovníka Rybalka si klestí prvá cestu do středu města. Krátce po osmé hodině se objevuje prvý sovětský tank na Václavském náměstí. At žije Rudá armáda . At žije maršál Stalin! To jsou nejčastější výkřiky tisíců. Václavské náměstí se opět mění v mraveniště. Je však vidět, že i tu zasáhla těžká, okovaná německá bota. Praha však žije, konečně svobodně dýchá. Ani se tomu nechce uvěřit. Svoboda l Jaké to slovo.
Rozhlas vyzývá občanstvo k odstraňování barikád. Všichni se opět chápou díla. Mizí téměř šestnáct set barikád, které hrály tak důležitou roli. Na těchto barikádách však bylo zabito na 2800 Čechů. Obětovali své životy za lepší zítřek. Na tři a půl tisíce jich bylo zraněno. Většina velmi těžce. Pro ně je největší odměnou, že slyší: Vítězství! Praha je svobodna.
Praha zažívá krátce po polední poslední nálet. Utoci německá letadla. Hodinu jsou Pražané v krytech. Poslední nálet druhé světové války v Evropě — konči-Lidé vybíhají do ulic a líbají Osvoboditele. Pražané pláčí radostí a štěstím. Široké úsměvy Rusů rozjasňují líce. Po dnech temna svítí slunce. Květnové slunce líbá svobodnou českou zemi.