Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/5/2010, 16:47  Předmět:  Experimentální střední, kolopásový tank T-29 Odpovědět s citátemDolůNahoru

Experimentální střední, kolopásový tank T-29


Střední tank T-29 byl experimentálním strojem třicátých let a vznikl na základě stroje T-28. Stal se druhým tankem (po BT) s kolopásovým podvozkem. Mezi jeho tvůrce patřili známí konstruktéři obrněné techniky N.A.Astrov a M.I.Koškin. Vzniklo několik zkušebních exemplářů a po absoluhování testů se plánovalo tank přijmout do výzbroje Rudé armády.Z celé řady příčin však k zahájení sériové výroby nedošlo.
Jednou z charakteristických zvláštností sovětského tankového průmyslu třicátých let je lpění a neustálé práce na kolopásovém podvozku. Tyto okolnosti se považovaly jako prostředek zvýšení operační pohyblivosti obrněných vojsk a zproštění nutnosti používat během přesunu tanků na dlouhé vzdálenosti nákladné podvalníky. Lákavou se zdála být i ekonomičnost spotřeby paliva při jízdě na kolech. Velmi to však komplikovalo hnací ústrojí a podvozek tanků, ale plusem bylo zvýšení rychlosti. Krom toho se předpokládalo, že v případě poškození pásů je posádka jednoduše shodí a i za cenu ztráty v průchodnosti se tank bude moci na bojišti dále pohybovat. V programu rozvoje automobilových a tankových vojsk Rudé armády zaujímaly kolopásové stroje významné místo. Předpokládalo se, že mimo stávající lehké tanky série BT vznikne i další kolopásový stroj.
Vývoj středního kolopásového tanku začal v SSSR v roce 1933 se vznikem řady náčrtů technického oddělení OGPU. Tyto projekty představovaly další stupe? vývoje stroje BT-2 a v mnohém se opíraly o nedávno vyvinutý tank T-28. Hlavní z nich, nesoucí označení PT-1, měl náhon na tři páry pojezdových kol a byl schopný plavat. Rovněž také vzniklo pět plně „suchozemských“ verzí tanku, z nichž největší zájem vzbudil čtvrtý a pátý projekt pod jedním označením IT-3 (istrjebitjelnyj tank – trjetij). Stroj vážil 17 – 20 tun (v závislosti na pancéřování), ochranu měl proti kulkám a vyzbrojen byl 76,2 mm kanónem a dvěma kulomety ráže 7,62 mm a 12,7 mm. Motor M-17B o výkonu 500 koní dokázal udělit tanku rychlost do 60 km/h na pásech a do 80 km/h na kolech. Posádku tvořili 4 lidé. V roce 1934, po dopracování těchto dvou projektů a kdy se v Kirovském leningradském závodě rozjížděla výroba tanků T-28, vznikly dva zkušební modely T-29-4 a T-29-5. Projekt vznikal pod hlavním vedením N.V.Cejna a prací se také bezprostředně účastnil N.A.Astrov. Tanky se mezi sebou lišily pancéřováním (15 – 20 mm nebo 20 – 33 mm), hmotností (16 nebo 23,5 tun) a řadou dalších parametrů. Stavbou se tanky shodovaly.
Tank T-29-4 měl bojovou hmotnost 16 tun a posádku tvořilo 5 lidí.
Tank T-29-5 měl bojovou hmotnost 23,5 tun, užší a kratší pancéřový trup. Posádku tvořilo 6 lidí. Výzbroj byla u obou strojů stejná – krátkohlav?ový, 76,02 mm kanón KT-27 model 1932 a 5 kusů 7,62 mm kulometů DT. Bojový komplet stroje T-29-5 činil 78 střel a 6930 patron a u tanku T-29-4 šlo o 74 střel a 7938 patron.
Během výroby zkušebních modelů konstruktéři narazili na řadu problémů. Vždyť na stroji zůstaly všechny detaily podvozku pásového tanku a krom toho bylo třeba doplnit složité převody na hnaná pojezdová kola, složité brzdové ústrojí, zatáčecí mechanizmus a mnoho dalších věcí. A to nelze přehlédnout, že samotný tank T-28 měl zpočátku s podvozkem sám velké problémy.
V letech 1934 – 1935 prošly tanky T-29 mnoha testy, včetně srovnávacích s T-28. Podle nich vznikl závěr, že T-29, ačkoli je výrobně složitější, vzbuzuje velký zájem pro svou vysokou rychlost a dobrou pohyblivost.
Podle závěrů testů vyrobili v roce 1936 v Kirovském závodě vzorový model T-29. V roce 1937 se plánovala jeho sériová výroba a proto také došlo k přerušení výrobního programu T-28. Vzhledem k velkému množství nedostatků T-29 tento nenašel u vojenských představitelů uspokojení. Podle usnesení Vrchního velení při SNK SSSR č.14 ze dne 25.května 1937 měl závod přepracovat projekt tanku a vyvinout nový model se zesíleným cementovým a zkoseným pancířem.
Tento stroj, označený jako T-29-C vznikl pod vedením N.V.Cejna v rekordní lhůtě a již 4.července byl stroj představen Vrchnímu velení. Projekt se od vzorového stroje T-29 notně lišil. Byl prodloužen podvozek, dostal také 5 párů pojezdových kolo (3 hnací a dvě řiditelná) na rozdíl 4 u vzorového T-29. Stroj o hmotnosti 30 tun chránil 30 mm pancíř a disponoval 76,2 mm kanónem L-10, pěti kulomety DT a dvěma kulomety DK. Výzbroj se rozmístila ve třech věžích. Posádku tvořilo 6 lidí.
T-29-C obdržel vojenské doporučení a ke dni 1.července 1938 se plánovalo vyrobit zkušební verzi. Ale do podzimu 1937 všechny práce v tomto ohledu skončily a Kirovský závod pokračoval ve výrobě tanků T-28 v původním objemu. Příčiny ukončení prací nad T-29 nejsou dodnes přesně známé. Je možné, že toto rozhodnutí bylo spojeno se zatčení N.V.Cejna v roce 1937.
Vzorový tank T-29 představoval třívěžový stroj, stavbou shodný se strojem T-28. Trup však prodělal řadu změn, zejména se o 350 mm rozšířil a o 200 mm zvýšil. Stalo se tak z důvodu umístění prvků zavěšení uvnitř pancéřového trupu. Krom toho proběhly drobnější změny v uspořádání některých prvků. Trup se svařoval z válcovaných pancéřových plátů síly od 10 do 30 mm.
Hlavní věž, která se otáčela o 360° se konstrukčně shodovala s dělostřeleckým tankem T-26-4. Měla však o 100 mm zvětšenou otáčecí základnu. V přední části věže, v masce na čepech držel tankový kanón. Napravo do něj a v zadní stěně se osadily dvě nezávislá kulová střeliště s kulomety DT. Na střeše věžového poklopu se osadila protiletadlová lafeta ještě pro jeden kulomet DT. Pro nástup a výstup posádky měla hlavní věž dva otáčecí poklopy ve střeše a jeden (hranatý) v zadní části pancíře.
Malé věže konstrukčně kopírovaly věže z T-28 a jejich výzbroj tvořil jeden kulomet DT v kulovém střelišti. Palebný sektor byl 165°.
Jako hlavní výzbroje se využilo univerzálního tankového kanónu PS-3, osazeného v hlavní věži (posuzovaly se i možnosti vyzbrojit tank kanónem KT-28 model 1927/32). Namísto kanónu PS-3 došlo následně k osazení výše zmíněného kanónu L-10.
Pomocnou výzbroj tvořily čtyři 7,62 mm kulomety DT, rozmístěné v kulových střelištích (v přední a zadní části hlavní věže a v kulometných věžích). Ještě jeden kulomet DT se mohl umístit v otočné věži na poklopu hlavní věže. Bojovou zásobu tvořilo 67 jednotných střel do kanónu a 6615 patron do kulometů (105 zásobníků po 63 patronách v každém).
Na experimentálním stroji T-29 se osadil letecký, karburátorový, dvanáctiválcový V-motor M-17T nebo M-17F, vodou chlazený o výkonu 500 koní. Motor měl dvojitý karburátor „Zenit“ KD-1. Motor se startoval pomocí elektrostartéru „Bosch“ o výkonu 6 koní (4,4 kW) a stlačeného vzduchu. V zapalovacím systému se vyžívalo dvou magnet „Scintilia“. Pro usnadnění spouštění motoru se využívalo startovacího magneta „Bosch“. Objem palivových nádrží činil 600 l, což umož?ovalo dojezd po silnici na kolech 300 km, na pásech pak 200 km.
Převodovka se shodovala s převodovkou tanku T-28 a skládala se z hlavní suché spojky, pětirychlostní převodové skříně (pět rychlostí vpřed, jedna vzad), mnohadiskového hlavního převodu a dvouřadových bočních převodů s pásmovými brzdami. Pro zatáčení při jízdě na kolech se využívalo jednoduchého diferenciálu.
Podvozek se na jednom boku skládal ze čtyř zdvojených pojezdových kol velkého průměru s gumovou bandáží. Při jízdě na kolech byly tři páry kol hnané a přední řiditelný. Při jízdě na pásech pohánělo pás zadní kolo. Vpředu bylo napínací kolo. Stroj měl na každé straně také tři opěrné kladky. U podvozku se využilo individuálního zavěšení systému Christie se spirálovými pružinami. Maločlánkové pásy měly šířku 500 mm a zajistily stroji vysokou průchodnost.
Je zajímavé, že rychlost jízdy stroje na pásech a kolech byla skorem stejná. Stalo se tak pro možnost kombinovaného využití – tank se mohl pohybovat bez jednoho z pásů).
Stejně jako u T-28 představovaly pozorovací prostředky jednoduché průzorové škvíry (po jedné na bocích hlavní věže, na vnějších bocích kulometných věží a ve střeše řidiče), zakryté z vnitřní strany vyndavacím neprůstřelným sklem, chránícím před kulkami, střepinami střel a odletujícímu olovu při palbě průbojnými střelami. Velitel tanku měl k dispozici periskopickou panorámu PTK, chráněnou pancéřovým krytem
Na tanku T-29 se osadila radiostanice 71-TK-1 a vnitřní dorozumívací zařízení SPU-7-R.
Tank využíval stejnosměrného proudu. Napětí činilo 12 V. Jako zdroj el.energie sloužily 4 akumulátorové baterie 6STA-6 nebo 6STA-9 s napětím 12V, objemem 144 A/hod a 96A/hod a také dynamo „Scinitilia“ o výkonu 1000 Wt a napětí 1V.
Informace o bojové nasazení tří vyrobených modelů T-29 chybí. T-29-4 byl předán na polygon v Kubince, kde zůstal do začátku Velké vlastenecké války. Na podzim 1941 stroj přešel do sestavy 22.tankové brigády. T-29-5 byl v roce 1938 rozebrán. Vzorový T-29 doznal v témže roce přezbrojení kanónem L-10. po začátku sovětsko – finské války byl tento stroj opraven a 13.února přešel pod správu ABTV 13.armády.

Bojová hmotnost stroje 24 tun
Posádka 5 lidí
Délka 7324 mm
Šířka 3220 m
Výška 2820 m
Světlá výška 500 mm
Typ pancíře – ocelový, válcovaný, homogenizovaný.
Síla pancíře – čelo trupu 30 mm, bok trupu 20 mm, záď trupu 30 mm, dno trupu 10 mm, střecha trupu 10 mm, čelo věže 20 m, maska kanónu 20 m, bok věže 20 mm, střecha věže 10 - 15 mm, záď věže 20 mm.
Výzbroj: 76 mm tankový kanón KT-28 model 1928/1932 nebo tankový kanón PS-3, 5 kusů 7,62 mm kulometů DT.
Bojová zásoba 78 střel
Stoupavost 35°
Překonávaná stěna do výšky 1,2 m
Příkop do 3,3 m
Brodivost do 1,4 m

Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image
Image

U]Zdroj:[/U]
http://bronetehnika.narod.ru/t29/t29.html
http://www.weltkrieg.ru/component/content/article/39-2010-03-07-08-54-38/323-t29.html¨


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 08:07  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Mám dojem, že spousta experimentálních kousků zařvala v boji (v rámci jakési zvláštní jednotky) v roce 1941, kdy se Němci dostali do prostoru Kubinky.
Velmi hodnotná jako zdroj je ruská encyklopedie "otěčestvěnnyje broněvyje mašiny XX. věka. Zatím vyšly dva díly (1905-1940, 1940-1945) z údajně plánovaných čtyř a obsahují sériové stroje, projekty a prototypy. Průser jsou malé fotky a obrázky a velmi drobný tisk - zejména bukvice v kurzívě vyžadují lupu...


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 08:26  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Heh, to je dobrý! A to se ta encyklopedie věnuje jen ruským nebo i zahraničním konstrukcím? Nějak se mi nic obrněnýho z Ruska nevybavuje, takže jestli Rusové vyhrabali nějakýho Kuzmu Kuzmiče, kterej si v roce 1905 oplechoval žebři?ák, mohla by to být docela legrace. Cool


  
degrel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 08:28  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Destroy Destroy, Kuzma Kuzmič s oplechovanym žebři?ákem to jsi mně dostal


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 08:49  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Já teda samozřejmě nejsem žádnej tankovovej expert, ale nejstarší obrněný auto, který znám je rakousko-uherskej Austro-Daimler konstruktéra Junoviče představenej na víde?ským autosalónu v r. 1905. Později se zúčastnilo vojenských manévrů, ale byl to dost průšvih - strašně kouřilo, dělalo kravál a plašilo koně.
V Rusku první obyčejný automobily začala vyrábět vagónka Russo-Balt (Р???ко-Балтий?кий вагонный завод) až v roce 1909, takže mě nic jinýho než Kuzma Kuzmič s obrněným žebři?ákem nenapadlo - respektive mě napadl ještě Ivan Ivánovič s obrněnejma sáněma... Wink

Junovičův obrněný automobil

Image


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 10:56  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Rusové toho našvihali spoustu - od obrněnejch tříkolek po obludy Garford - Putilov. Většinou ale stavěli na dovezenejch podvozcích. Jedna z prvních piksel byla "obrněný automobil Nakašidze" z roku 1905, což byl obšlehnutej pancéřák Hotchkiss. Ve stejné době si transsibiřská magistrála objednala "pancéřovaný autobus Benz", schopný jezdit po kolejích i po silnici, později ho používaly neše legie. Trup z Hakla, podvozek z žebři?áku a navrch plechovka s maximem (další dva čuměly z boků). Výroba tanků začala stavbou obrtříkolky Lebeděnko a kopírováním Renaulta, do dějin se ale zapsali tím, že Christieho koncepci (prd, čili hliníkový "aerotank") dotáhli k praktický použitelnosti (kulička=T-34).


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 11:12  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Podvozek z žebři?áku! Wink
Já to fakt trefil! Díky Střelče!


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 11:17  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jo - ale dovezenýho z Němec! takove žebři?ák ze zahraničí - to je terno!
Jinak si někde najdi obrázky ruskýho pancéřování náklaďáků Renault. je to zajímavej pohled.... Nejvíc ale oplechovali Austinů a Fiatů.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 11:31  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jednoho austina jsem našel a divím se, jestli to jezdilo.

Image


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/8/2010, 13:01  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

To je ruský Austin -Kegress, údajně bylo vyrobeno šest kusů, měly vydržet ve službě u pohraničních jednotek až do 30. let. Jde o polopásovou verzi stroje Austin ruský(Putilov), vyráběného od roku 1918. Austiny měly postupně čtyři ( s polopásem pět) variant pancéřování, varianty 1-3 měly věže vedle sebe, varianta z roku 1918 a polopás je měly umístěné diagonálně, což umožnilo boční palbu z obou maximů. Podobné uspořádání věží měly i Ižorské Fiaty, přestavěné Renaulty a pár dalších vozidel. Podle všeho tedy Lenin před Finským nádražím v únoru 1917 použil jako kecpult něco jinýho, než z Austina. Pokud tedy nešlo o pozdější filmařskou licenci a ten kecpult měl opravdu věže diagonálně.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 12/8/2010, 08:45  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

A kruciš, to jsou mi novinky. Znalosti máš, nechtěl bys to sepsat do nějakýho - třeba i krátkýho - článečku?


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 12/8/2010, 09:25  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Technická!!!
Prosím, aby se toto téma dále rozvíjelo zde:
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=469

Sem se to hodí a půjde o výtečné doplnění článku.
Tuto diskuzi tam také zkopíruji....


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 12/8/2010, 11:05  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak diskuze zkopírována!
Zde to později smáznu....


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58193 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1776s ][ Queries: 19 (0.0200s) ][ Debug on ]