Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/5/2009, 17:02  Předmět:  Poslední sestřel dvojplošníku v dějinách Odpovědět s citátemDolůNahoru

Poslední sestřel dvojplošníku v dějinách


Tohle není ani tak článek, jako spíš pokračování nebo doplnění tohoto Marťasova článku o letadle Š-328, na Marťasovo přání umístěný sem. Je to vlastně doslovná citace vzpomínek povstaleckého pilota Jozefa Žalčíka tak, jak je zachytil Július Antoliak v knize s poněkud přiblblým názvem Do noci zazněl výstřel (vydalo Naše vojsko v roce 1984). Samozřejmě netuším do jaké míry Žalčíkovo vyprávění Antoliak literárně ztvárnil a do jaké míry byl text zkreslen či nezkreslen překladem ze slovenštiny. Ale i tak snad Žalčíkovy vzpomínky stojí za to.
Sobota 16. září pro mne mohla být osudná, právě tak jako pro pozorovatele Mateje Beznáka, který se mnou letěl v „kravičce (slangové označení pro Letov Š-328 – pozn.D). Podle rozkazu velitele letky (nadporučíka Šalgoviče – pozn. D) jsme měli bombardovat přední frontovou linii, kde se nepříteli dařilo pronikat za pomoci těžkých zbraní. Za nejohroženější úsek pokládalo velení prostory v okolí Handlové a Prievidze. Už při startu jsem měl jakýsi nedobrý pocit. Od poloviny září jsme očekávali aktivizování nepřátelských vzdušných sil a současně jsme netrpělivě očekávali přílet 1. československého stíhacího pluku. Naše stroje už byly rozstřílené, unavené, rozbité, potřebovali jsme čas, abychom je mohli opravit a taky čas k odpočinku. Na malých Š-328 jsme létali bez doprovodu stíhaček, což bylo samo o sobě hazardem, protože fašisté měli daleko rychlejší a modernější stroje. My jsme se lehko mohli stát terčem, na němž si vyzkoušejí své zbraně jako na letecké střelnici. Tohle všechno jsem si ten den uvědomoval jako nikdy jindy.
„Kravička“ se rozeběhla po travnaté ploše a pod plnou zátěží bomb vzdychala, vrzala, praskala. Už měla dávno odlétané hodiny a byla zralá pro generální opravu.
Odlepili jsme se od země a stoupali nad Kremnické vrchy. Ve vzduchu jsem se trochu uklidnil. Nad Kremnicí dosahuji výšky kolem tisíce metrů. Letadlo jsem uvedl do horizontální polohy, brýle si posunul na čelo, jak jsem míval ve zvyku. Pode mnou se ve svahu rozprostírá Kremnice. Snažím se objevit na zemi a ve vzduchu něco pozoruhodného. Ale nebe je čisté a v Kremnici na náměstí stojí osobní automobil a kolem něj se motá shluk lidí. Najednou, nevěřím svým očím a uším, mi z ničeho nic přefrčely kolem hlavy svítící střely a kdesi za mnou zarachotil kulomet. Ohlédnu se a za zády, ve vzdálenosti tak asi 150 metrů, mám dvojtrupou příšeru Fw-189. To je konec, napadne mne. V téhle situaci proti němu nemám šanci. Je rychlejší, líp vyzbrojený a mám ho za zády.
Nevzdávej se, Jozefe! Slyším svůj hlas a okamžitě strhnu knipl doprava a snižuju výšku. Tatata, nová dávka, o poznání hlasitější, vypálená tedy z větší blízkosti. Znovu se mi podařilo vyhnout se projektilům. Přeletěli jsme město mezi horami a já dávám znamení pozorovateli, aby shodil bomby. Jsou pro nás teď zbytečnou zátěží. Nevšimne si toho, nedává pozor, připravuje si kulometné dvojče. Prudce klesám k zemi, abych využil výhody pomalého stroje tak, že budu kopírovat členitý terén, tím fricka nejspíš setřesu. A skutečně, v plné rychlosti přeletěl nad námi. Ale dělá obrátku a vrací se. Copak by si mohl nechat ujít příležitost a složit jeden historický stroj? Teď letí proti mně a pálí. Vidím, jak z jeho hlavní šlehají růžové ohníčky. Vyhýbám se srážce. Všechno se událo tak rychle, že až teď si uvědomuji, že nefungují kulomety na křídlech. Je to marné, „kravička“ měla být už dávno v generálce. Tlačím stroj skoro na zem a nabírám směr na Hronskou Dúbravu. Fricek znovu útočí. Natáčím letadlo tak, aby pozorovatel mohl co nejlépe pálit z kulometného dvojčete. Teď ještě ne, teď by mi ustřelil směrové kormidlo. Teď! Naše kulomety zaštěkaly. Četař Beznák pálil ostošest. Ale pálí i Němec. Jedna jeho střela mi pročísla podlahu, oči mám plné dřevěných pilin. Cítím pach benzínu. Protivník provrtal palivovou nádrž za mými zády. Hoříme? Naštěstí ještě ne. Beznák střílí a to mne uklid?uje. Kdyby jen nezapomněl na ty bomby, ty mi teď moc ztěžují manévrování. Sleduju fricka… teď to dostal! Vleče za sebou černý závoj smrti a řítí se do modravých lesů na západě.
Vyhráli jsme! Křičím a mávám rukama nad hlavou, jsem radostí docela bez sebe. Vzdušný souboj skončil naším vítězstvím, staré zchátralé letadlo pokořilo jedno z nejmodernějších a to se rozbilo kdoví kde.
Letíme na Tri Duby. Nadšení z vítězství vyprchává. Uvědomuju si, že vezu nazpět bomby, teď je nemám kde shodit. Jsme nad naším územím. A přistát s bombami je nejen životu nebezpečné, ale i zakázané. Při přistání se může některá uvolnit, stará „kravička“ se na hrbolatém trávníku vždycky roztřese, jako kdyby se chtěla rozpadnout na kousíčky. Když se bomby udrží, bude to zázrak. A k tomu ještě uniká benzín! Cítím jeho pach. Stačí nevinná elektrická jiskra… radši nemyslet.
Podařilo se mi v pořádku přistát i s bombami, ale velitel mi to dlouho nemohl zapomenout….


Tolik Jozef Žalčík necelých čtyřicet let poté. Dodám jen tolik, že se pan Žalčík po těch letech trochu spletl v dataci, protože k sestřelu došlo ne 12. ale již 7. září 1944. Co se týče slavného Cyprichova sestřelu maďarského Ju-52, tak ten se odehrál už 2. září téhož roku, takže primát posledního sestřeleného letadla dvoujplošníkem patří dnes poněkud opomíjenému četaři Matejovi Beznákovi.

Četaři Matej Beznák (vlevo) a Imrich Štosel v devadesátých letech minulého století


Image


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/5/2009, 18:13  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Destroyi nemám co dodat,paráda.Ja si myslel že Cyprich byl první.Tleskám Wink .Já se v letadlech celkem vyznám ale tohle mi nějak uniklo.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/5/2009, 10:41  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Marťasi, kdybys někdy potřeboval, tady jsou všechny sestřely slovenskejch pilotů i s fotkama:
http://aces.safarikovi.org/victories/slovak-ww2.pdf
a tady československejch - ale jen na východní frontě:
http://aces.safarikovi.org/victories/victories-czech-sssr.pdf


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 3/5/2009, 14:04  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Dík ,je to velice zajímavé,akorát mi teda není jasné ,proč se všude říká ,že poslední sestřel dvouplošným letadlem právě provedl rotmistr Cyprich na Avii B 534 dne 2.9.1944 ,když o 5 dní později setřelili pozorovatel na Š 328 německý dvoutrupák FW 189.A má to potvrzené!
Navíc Cyprich sestřelil madarský Ju 52 ,což byla v podstatě bezbranná pomalá bačkora,zato četař Beznák si za svojím kulometným dvojčetem musel užít pěkné peklo,vždyt na něj útočil ozbrojený letoun .Potom teda nechápu proč je ten Cyprichův sestřel tak známější a o tom druhém se moc neví.

Jenom pro ukázku .

Cyprich sestřelil tento typ stroje JU 52
Image


a četař Matěj Beznák tento typ Focke Wulf 189
Image

Jediné pro mě logické vysvětlení je to ,že se možná myslí jako poslední sestřel dvouplošnou stíhačkou,což Avia B 534 byla ,kdežto Š 328 nebyl .Ale jestli se to myslí jinak ,tak poslední sestřel na dvouplošníku patří jednoznačně panu Beznákovi a Š 328. Wink


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 4/5/2009, 08:11  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Myslím, žes na to svou poslední větou kápl.
Ale možná v tom bude i něco jinýho. Oni ty Cyprichovi Maďaři všichni přežili (nojo Ju-52 byl držák) a po válce se s Cyprichem párkrát sešli. Pak stačilo, aby jeden blbej novinář kecal a ostatní to od něj opisovali tak dlouho, až se lež stala pravdou...


  
radzon
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 14/11/2011, 20:38  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Destroy ten názov knižky je odvodený od prvého príbehu v ktorom autor opisuje zajatie, teda vlastne popravu nemeckej delegácie v kasárňach v Martine.Mám tu knižku a je tam pár naozaj dobrých príbehov aj keď pravdepodobne cenzurovaných.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 14/11/2011, 21:24  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

radzon napsal:
Mám tu knižku a je tam pár naozaj dobrých príbehov aj keď pravdepodobne cenzurovaných.


Skvělý! Ono nás asi už moc nebude, takže jsem rád, že je vidět, že jsem si to nevycucal z prstu. Idea


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

68512 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.2646s ][ Queries: 19 (0.1083s) ][ Debug on ]