Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/12/2007, 17:01  Předmět:  Vznik a vývoj Rudé armády - 1. Odpovědět s citátemDolůNahoru

Rudá armáda - 1.


Po vítězství říjnového ozbrojeného povstání v roce 1917 v Petrohradu a Moskvě, Rusko na základě „Dektreru o míru“ uzavřelo s německou koalicí smlouvu o příměří. To bylo v období od 22.listopadu (5.prosince) do 2.prosince (15.prosince). Tím Rusko ukončilo svou účast v 1.světové válce. S příchodem komunistické strany bolševiků do vlády v listopadu 1917, vedení státu, přistoupilo k aktivní likvidaci imperátorské armády Ruska. Vláda vycházela z Marxových tezí o nahrazení pravidelné armády všeobecným vyzbrojeným pracujícím národem. M.V.Frunze uvedl, že „Tato armáda podléhá neprodleném likvidaci. Toto rozhodnutí bylo vydáno po Leninově naléhání a bylo přijato stranou“. Bolševici dne 16.prosince 1917 vydaly dekrety Celoruského Ústředního Výkonného Výboru (VCIK) a Sovětu národních komisařů (SNK) „O volitelném počátku a organizaci státu a armády“a „O řízených právech všech příslušníků armády“. Pro ochranu dobyté revoluce, pod vedením profesionálních revolucionářů začaly být formovány oddíly Rudé gardy v čele s vojenským revolučním výborem. Tento výbor se účastnil bezprostředního vedení říjnového převratu a vedl ho L.D.Trockij. Dne 26.října 1917 byl vytvořen „Výbor vojenské a námořní činnosti“. Tento výbor nahrazoval starší vojenské ministerstvo pod vedením V.A.Antonova, N.V.Krylenka a P.E.Dybenka. Tento nový výbor byl určen pro formování ozbrojených oddílů a jejich vedení. Výbor byl rozšířen na 9 lidí dne 27.října (9.listopadu) a byl přejmenován na „Sovět národních komisařů ve vojenských a námořních záležitostech“. Od prosince nastala další změna v názvu a to „Kolegium národních komisařů vojenských a námořních záležitostí“. V první etapě se toto kolegium opíralo o stará ministerstva a o starou armádu. Z rozkazu národního komisaře na konci prosince byl v Petrohradu ustaven Ústřední sovět pro správu obrněných jednotek RSFSR – Centrabro?. Tato instituce řídila automobilové obrněné jednotky a obrněné vlaky Rudé armády.
Do 1.července roku 1918 zformoval Centrobro? 12 obrněných vlaků a 26.obrněných oddílů. Stará ruská armáda již nedokázala zajistit obranu Sovětského státu. Vyvstala nutnost demobilizace staré armády a vytvoření nové sovětské armády.
Na zasedání vojenských organizací dne 26..prosince 1917 bylo rozhodnuto vytvořit za půl druhého měsíce novou armádu o 300 000 lidech. Bylo vytvořeno Celoruské kolegium pro organizaci a řízení Rudé armády. V.I.Lenin postavil před toto kolegium úkol v co nejkratší lhůtě vypracovat principy a stavbu nové armády. Tyto osnovy stavby armády byly odsouhlaseny III.celoruským sjezdem Sovětů, konaným ve dnech 10 – 18.ledna 1918. Pro ochranu vydobyté revoluce bylo rozhodnuto vytvořit armádu sovětského státu a nazvat ji Dělnicko-rolnická rudá armáda. Sovětskou vládou byl dne 15.ledna 1918 schválen dekret o vytvoření Dělnicko-rolnické Rudé armády a dne 29.ledna (11.února) vznikla Dělnicko-rolnická Rudá flotila.
Název Dělnicko-rolnická podtrhoval její třídní charakter – armáda diktatury proletariátu a to, že musí být sestavena pouze z pracujících v městech a vesnicích. Rudá armáda se považovala za revoluční armádu. Pro sestavení dobrovolnických oddílů Rudé armády bylo vyděleno 10 milionů rublů. V polovině ledna 1918 bylo na stavbu Rudé armády vyděleno 20 milionů rublů. Pole míry utváření řídícího aparátu Rudé armády byly všechny resorty staršího vojenského ministerstva reorganizovány, zrušily se nebo byly zeštíhleny. 21.ledna 1918 Sovětský národní komisař jmenoval vedoucí pětici Celoruského kolegia. Ta dne 22.ledna 1918 vydala svůj první organizační rozkaz o jmenování jednotlivých komisařů.
Německá a rakouská vojska – více než 50 divizí – narušilo příměří a dne 18.února 1918 zahájila útok na celém úseku od Baltu po Černé moře. V Zakavkazsku byl dne 12.února 1918 zahájen útok tureckých vojsk. Stará, demoralizovaná armáda nedokázala útočníkům vzdorovat a své pozice opustila bez boje. Ze staré ruské armády jako jediné vojenské jednotky, zachovávající si vojenskou disciplínu, byly pluky lotyšských střelců. Tyto pluky přešly na stranu Sovětského státu. Ve spojení s útokem německých a rakouských vojsk část generálů carské armády navrhla zformovat několik oddílů ze staré armády. Bolševici se ale báli možného otočení se těchto oddílů proti Sovětské vlasti a jejich sestavení zakázali. Pro zapojení carských důstojníků do služby byla vytvořena nová organizační forma, nazývaná „clona“. Skupina generálů, v čele s M.D.Bonch-Brujevičem v sestavě 12 lidí dne 20.února 1918 dorazila do Petrohradu z Hlavního stanu (Stavka). Bylo přistoupeno k zapojení mnohých carských generálů a důstojníků do „clony“. Jejich práce byla vlastně takovým pokračováním staré vojenské služby. Sovětské vedení dne 22.února 1918 opublikovalo výzvu „Socialistické vlasti k obezřetnosti“. V podmínkách začínající občanské války a intervence zahraničních armád přistoupilo vedení strany k vytvoření nové armády. Při vytváření Rudé armády myslelo, že není třeba zavádět vojenské tituly a rozlišovací znaky.
Během revolučních událostí a občanské války důstojníci byli důstojníci považováni za elementární vrahy dělnické třídy a všech pracujících. V prvním vydání „Velké Sovětské encyklopedie“ bylo u pojmu důstojník uvedeno následující: „vojenský velitel (náčelník) v buržoazní armádě, důstojník v kapitalistických státech tvoří zvláštní privilegovanou třídu (kastu)“.
Dekret ze dne 15.ledna 1918 určoval organizační strukturu Celoruského kolegia v sestavě osmi oddílů. Do poloviny února 1918 byl v Petrohradu vytvořen „První sbor Rudé armády“. Základem sboru se stal oddíl zvláštního určení, složený z petrohradských pracujících a vojáků v sestavě 3 rot po 200 lidech. Za první dva týdny byl počet lidí navýšen na 15 000 lidí. Část sboru, kolem 10 000 lidí, byla připravena k odjezdu na frontu směrem na Pskov, Narvu, Vitěbsk a Oršu. Na začátku března 1918 měl sbor ve své sestavě 10 pěchotních praporů, kulometný pluk, 2 jízdní pluky, dělostřeleckou brigádu, těžký dělostřelecký divizion, , 2 obrněné diviziony, 3 letecké oddíly, vzduchoplavecký oddíl, inženýrské, automobilové, motocyklové jednotky a světlometová posádka. V květnu 1918 byl sbor rozpuštěn – jeho personál byl využit pro kompletování 1, 2, 3 a 4.střelecké divize. Tyto vznikaly v Petrohradském vojenském okruhu. Na konci února se v Moskvě zapsalo na 20 000 dobrovolníků. U Narvy a Pskova byla Rudá armáda poprvé vyzkoušena, kdy vstoupila do boje s německými vojsky a kladla jim odpor. 23.února se stal dnem narození mladé „Rudé armády“. 3.března 1918 byla v Brestu - Litevském podepsána mírová smlouva s Německem. V té době měla Rudá armáda něco kolem 250 000 lidí. Při vzniku armády neexistovaly žádné schválené normy. Z dobrovolnických oddílů byly formovány bojové jednotky a ty vycházely z potřeb své oblasti. Oddíly se skládaly z několika desítek lidí od 10 do 10 000 lidí. Vytvořené prapory, roty a pluky byly různých typů. Počet lidí v rotách dosahoval od 60 do 1 600 lidí. Taktika vojsk byla určena dědictvím taktiky ruské armády, geografickými, politickými a ekonomickými podmínkami místa bojů a také byly vidět individuální rysy jejich velitelů, jakými byli např. Schcors, Kotovský, Čapajev, Buděnnyj a další. Tato organizace vylučovala možnost centrálního řízení vojsk.
Začal postupný přechod od dobrovolného principu ke stavbě pravidelné armády na základě všeobecné branné povinnosti. Pro to bylo nutné:
- provést vojensko-administrativní reformu a vytvořit mobilizační aparát v různých místech
- vypracovat pevné normy vojenských jednotek
- zabezpečit armádu personálem
- řešit problémy materiálně technického zabezpečení armády
Výbor obrany byl rozpuštěn dne 4.března 1918 a byl zřízen Vyšší vojenský sovět. Jedním z hlavních zakladatelů Rudé armády byl vojenský národní komisař L.D.Trockyj. Ten dne 14.března 1918 stanul v čele Národního komisariátu ve vojenských záležitostech a stal se předsedou Revolučního vojenského sovětu Republiky. Zabýval se výběrem personálu a aby se mu dostávalo informací o situaci, tak byl dne 24.března založen institut vojenských komisařů. Revoluční vojenský sovět rozhodl o vytvoření jízdy v sestavě Rudé armády. L.D.Trockyj navrhl heslo: „Proletáři! Na koně!“. Toto heslo bylo mezi rolníky okamžitě populární. Jízda byla v ruské armádě aristokratickým druhem vojska a vždy byla privilegovaným panstvem. Byly vytvořeny 1.jízdní a 2.jízdní armáda. Tyto dva útvary sehrály během občanské války velkou roli. Dne 25.března 1918 schválil Sovět národních komisařů vytvoření nových vojenských okruhů. Nejdříve tedy vznikly Moskevský, Jaroslavský, Bělomořský, Orlovský, Přiuralský a Povolžský okruh. V květnu 1918 byla provedena nová reforma a vzniklo 11 okruhů. Na zasedání Vyššího vojenského sovětu dne 22.března 1918 byl projednáván projekt organizace sovětské střelecké divize. Ta byla přijata jako základní bojová jednotka Rudé armády. Střelecká divize se měla skládat ze 3 střeleckých brigád, dělostřelecké brigády, houfnicového oddílu, polního těžkého oddílu, dvou protiletadlových baterií 76 mm kanónů /8 kanónů), obrněného oddílu, leteckého oddílu, vzduchoplaveckého oddílu, jízdního oddílu, jízdní dělostřelecké baterie, spojovacího praporu, inženýrského praporu a týlových jednotek. Brigáda se skládala ze dvou pluků; pluk ze tří praporů; prapor ze tří rot. Bojové obsazení: pluk – 1200 bodáků; prapor – 400 bodáků; rota – 140 bodáků. Každá pěchotní divize měla dělostřeleckou brigádu. Tato dělostřelecká brigáda se skládala ze tří oddílů lehkého dělostřelectva. Oddíl tvořily tři baterie po čtyřech 76 mm kanónech. Celkem bylo v dělostřelecké brigádě 12 kanónů. Polní těžký oddíl tvořila jedna baterie 107 mm kanónů (4 kusy) a dvou baterií 152 mm houfnic (8 kusů) – celkem tedy 12 kusů. Veškeré dělostřelectvo bylo podřízeno veliteli divizního dělostřelectva. V listopadu 1918 byly lehké oddíly upnuty za střelecké brigády, funkce velitele dělostřelecké brigády byla zrušena a ve střelecké divizi byl organizován štáb náčelníka divizního dělostřelectva. Do norem střeleckého pluku byl zařazen minometný oddíl ze šesti 58 mm minometů. Jízdní divize měly ve své sestavě jízdní dělostřelecký oddíl, složený ze čtyř baterií“ tří kanónových a jednoho houfnicového, po 4 kusech v každé – celkem 16 kusů. V Rudé armádě byly také zformovány i dělostřelecké jednotky Rezerv Vrchního velení – tři armádní dělostřelecké brigády zvláštního určení v sestavě jedenácti zvláštních těžkých dělostřeleckých oddílů a jedné rezervní dělostřelecké brigády ze dvou oddílů, celkem tedy 198 kanónů různé rýže. Tyto normy byly základem typových norem jednotek Rudé armády a tento způsob existoval do konce občanské války. Výjimku tvořila jenom brigáda, která byla třípluková. Takováto organizace divize však neodpovídala materiálním možnostem té doby a neustále trval nedostatek lidí a materiálu. Organizace divize také neodpovídala pohyblivému charakteru bojů Občanské války a byla těžkopádná. Divize měly v letech 1919 – 1920 prakticky různou bojovou sestavu. Opatření pro zavedení norem střelecké divize umožnily centralizovat vedení a řízení vojsk veliteli a politickými orgány.
Bylo možné utvářet a zavádět nejúčelnější taktické způsoby v bojové činnosti. Jménem V.I.Lenina podepsal Sovět národních komisařů dekret o vytvoření vojenských komisariátů na místech, která byla dne 22.dubna 1918 potvrzena Celosvazovým ústředním výkonným výborem a vstoupila v platnost. Vojenské komisariáty byly založené na principu trojek: vojenský velitel a dva političtí komisaři. Při přijetí do armády vojáci skládali přísahu a každý voják ji podepsal. 16.září byl schválen první sovětský řád – Rudá vlajka RSFSR.
Nedostatek vojenských specialistů, kteří by byli stejnorodí s vojáky, vedl ke vzniku krátkodobých kursů pro přípravu velitelů Rudé armády. Rozkazem č.130 ze dne 14.února 1918 bylo vytvořeno 12 rychlých kurzů. Vyškolení proběhlo v průběhu 2 – 4 měsíců. Pro přípravu vyšších velitelů z řad dělnictva a rolnictva byla v roce 1918 z rozkazu Revolučního vojenského sovětu vytvořena Akademie generálního Štábu Rudé armády a od 5.listopadu 1918 Vojenská akademie M.V.Frunzeho. Prvním náčelníkem akademie se stal generál A.K.Klimovič. 8.prosince 1918 začalo vyučování a prvními posluchači bylo 183 lidí. Mezi nimi velitelé P.E.Cybenko, I.F.Fedko, V.I.Čapajev. Titulem Hrdina Sovětského Svazu bylo poctěno 244 posluchačů akademie. V Petrohradu byly dne 14.února 1918 otevřeny 1 a 2.sovětský dělostřelecký velitelský kurz Rudé armády. Mezi prvními absolventy byli takový významní dělostřelci, jako například N.N.Voronov, V.I.Kazakov, M.P.Dmitijev a další. Na kurzech bylo připraveno prvních 430 rudých velitelů dělostřelectva. V roce 1919 bylo v Dělostřelecké akademii otevřeno pořadové oddělení se zkrácenou lhůtou výuky. U pěchotních kurzů v Moskvě byly organizovány dělostřelecké kurzy. V květnu 1918 byly v Moskvě otevřeny kurzy Sovětské školy plukovního dělostřelectva a na konci roku 1918 připravovalo kvalifikované síly ještě dalších 8 dělostřeleckých škol a kurzů. Vyšší velitelská sestava se připravovala v akademiích, střední ve vojenských školách a vojenských námořních učilištích, nižší v plukovních školách. Velitelů byl nedostatek a bylo potřeba využít služeb důstojníků z bývalé armády. Zpočátku si sami velitelé vybírali své podřízené, ale později výběr brzdila stavba Rudé armády. 21.března 1918 byla volba zrušena rozkazem Vyššího vojenského sovětu RSFSR. Problém velitelského personálu byl vyřešen jmenováním vojenských specialistů staré ruské armády na velitele, kteří však byli pod kontrolou vojenských komisařů.
Velitelská sestava se skládala z bývalých důstojníků a poddůstojníků, kteří přešli na stranu bolševiků a z bolševických velitelů. V roce 1919 bylo povoláni 1 500 000 lidí, z toho něco kolem 29 000 bývalých důstojníků, ale bojová sestava armády nepřevyšovala 450 000 lidí. Hlavní masu bývalých důstojníků tvořili zejména praporčíci, Jízdních důstojníků bylo u bolševiků velmi málo. U dělostřelectva, letectva, inženýrských vojsk, spojařů a dalších technických oborů deficit důstojníků nebyl. Činnost velitelů praporů většinou prováděli důstojníci, velitelé rot a čet byli důstojníci a kandidáti z řad poddůstojníků a vojáci, kteří v roce 1920 tvořili více než polovinu velitelské sestavy od čety výše.
Na konci dubna 1918 vedlo organizaci Rudé armády Celosvazové kolegium, Vyšší vojenský sivět a Vyšší vojenská inspekce. Každý resort jednal podle svého uvážení a neprojednával svou činnost s ostatními. Pro centralizaci vedení byl vytvořen dne 8.května 1918 Celosvazový hlavní štáb v sestavě sedmi správ, jako vyšší vojenský orgán. Vojenské komisariáty podléhaly Celosvazovému hlavnímu štábu.
Na jaře se objevil problém s dokompletováním Rudé armády. Po vydání dekretu o vytvoření Rudé armády do ní vstupovaly především rolníci, neboť na vesnicích bylo velmi těžké živobytí a v armádě dostávali příděly, ošacení, boty a když přišlo jaro, rolníci se vraceli na pole. Sovětské vedení bylo nucené přijmout dne 15.května 1918 dekret o všeobecné vojenské povinnosti. Byl proveden přechod ke všeobecné vojenské povinnosti a od června 1918 přestala být Rudá armáda dobrovolnou. Bolševici z rozkazu zahájili práce na náboru lidí do Rudé armády z řad rolnictva a dělnictva. Aby byl centralizován systém výstavby ozbrojených sil, aby bylo odstraněno rozptýlení sil a aby bylo zlepšeno operační vedení sil, byl dne 19.srpna 1918 vydán dekret Sovětu národních komisařů „O převedení všech ozbrojených sil Republiky do kompetence Národního komisariátu pro vojenské záležitosti“. Dekret říkal, že všechny ozbrojené síly, zformované vojenským velitelstvím a dalšími národními komisariáty a i další části (zásobování, bojová příprava….) přejdou pod správu Vojenského národního komisaře.
Rozhodnutím sovětské vlády byl dne 2.září 1918 Vyšší vojenský sovět zrušen a místo něj byl vytvořen Revoluční sovět republiky. 6.září 1918 byla potvrzena funkce Hlavního velitele všech ozbrojených sil a 11.září byl rozkazem Revolučního sovětu republiky vytvořen Polní štáb Rudé armády. V polovině září byly zformovány tři fronty – Severní, Východní, Jižní a Západní obranný front. V listopadu byl zformován Kaspicko – Kavkazský front. Na podzim 1918 Ústřední aparát Rudé armády provedl harmonickou organizaci, která umožnila plánované řízení vojsk. V této době bylo zformováno 48 střeleckých a 3 jízdní divize, svedené do 13 armád. 30.listopadu 1918 byl vytvořen Sovět dělnické a rolnické obrany pod vedením V.I.Lenina. Na konci prosince se do čela vojsk frontu postavil Vojenský sovět frontu. U revolučního sovětu bylo politické oddělení, revoluční tribunál a oddíl vojenské kontroly. Takováto struktura byla vymezena pro polní řízení armády.
Na konci roku 19187 byla vytvořena organizovaná struktura Rudé armády a její řídící aparát. Rudá armáda upevnila komunisty všechny hlavní frontové úseky. V říjnu 1918 bylo v armádě 35 000 komunistů, v roce 1919 120 000 komunistů a v srpnu 1920 300 000 komunistů. V červnu 1919 všechny existující republiky – Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko – uzavřeli vojenské spojenectví. Bylo vytvořeno jediné vojenské velení, jediná správa financí, průmyslu a dopravy. Během občanské války se objevila nutnost určit velitele k boji. Rozkazem Revolučního sovětu republiky č.116 ze dne 16.ledna 1919 byly zavedeny rozlišovací znaky pouze pro pořadové velitele – barevné výložky, límce, podle druhu vojsk i velitelské nášivky na levý rukáv, nad manžety. Na konci roku 1920 měla Rudá armáda 5 000 000 lidí, ale ve spojení s nedostatkem ošacení, výzbroje a výstroje nepřevyšovala bojová sestava armády 700 000 lidí. Bylo zformováno 22 armád, 174 divizí (z toho 35 jízdnéch), 61 leteckých oddílů (300 – 400 letadel), dělostřelecké a obrněné jednotky. Ve válečných letech 6 vojenských akademií a více než 150 kurzů připravilo z dělníků a rolníků 60 000 velitelů všech speciálních oddílů. Během občanské války zahynulo v Rudé armádě na 20 000 důstojníků ve službě. V Rudé armádě zůstalo 45 000 – 48 000 důstojníků. Ztráty během občanské války činily 800 000 mrtvých, raněných a nezvěstných. 1 400 000 lidí zahynulo pro těžké nemoci.
Rudá armáda měla po zakončení občanské války ve výzbroji omezené množství zbraní starých verzí, vyrobených ještě pře 1.světovou válkou. Hlavní dělostřeleckou zbraní byl 76 mm kanón a 122 mm houfnice. Obrněné síly měly ve své sestavě obrněné vlaky a malé množství obrněných automobilů. Letectvo se skládalo ze starých letadel nevhodných pro bojové využití. Těžký průmysl Sovětské vlasti dával na konci občanské války produkci kolem 14 – 15% objemu průmyslové výroby z roku 1913. Bylo nutné obnovit válkou rozložené národní hospodářství. V letech 1920 – 1921 začal přechod na pracovní postavení armád, které se neúčastnily bojových operací. Nábor nových vojáků do Rudé armády neměl být přerušen a tak Sovětská vláda dne 28.září 1922 přijala dekret „O povinné vojenské povinnosti občanů RSFSR pracovního původu“. Probíhaly změny v normovém sestavení vojsk, byly zrušeny brigády. Divize vnitřních vojenských okruhů tvořily tři střelecké pluky a divizionní škola nižších důstojníků, množství lidí bylo dvakrát sníženo. V roce 1922 začaly být sestavovány roty vyzbrojené automatickými puškami. Podle nových norem, schválených v roce 1923, měla střelecká divize ve své sestavě : tři střelecké pluky, dělostřelecký a jízdní pluk, celkem 15 300 lidí, 156 kulometů a 24 kanónů. Vyšší taktickou jednotkou pozemních vojsk Rudé armády byl střelecký sbor, skládající se ze tří střeleckých divizí. V roce 1923 vzniká Tichooceánská flotila a v roce 1933 Severní vojenská flotila. Následkem demobilizace v roce 1924 se počet lidí v Rudé armádě snížil na 562 000 lidí. Následkem vojenské reformy, zahájené v roce 1924 byl zaveden teritoriálně milicionářský princip kompletace Rudé armády. Podle zákona o vojenské službě z roku 1925 tvořili divizi 16 – 20% velitelů na stálý úvazek. Ostatní vojenská služba byla dočasná. Každoročně (v průběhu 5 let) byl dočasný personál shromážděn, nejdříve na tři měsíce, poté po jednom měsíci. Zbylou dobu pracovali vojáci v průmyslu a v zemědělství. Tento systém poskytoval možnost rychlého rozvinutí vojsk kolem každého jádra divize a zmenšily se náklady na vyškolení. Prováděly se změny v normové struktuře jednotek. V divizi se dělostřelecký pluk skládal ze tří baterií lehkého dělostřeleckého oddílu a 2 baterií houfnicového oddílu. V pluku byla vytvořena 6.kanónová plukovní dělostřelecká baterie; prapor se skládal ze tří střeleckých rot a kulometné roty; rotu tvořily tři střelecké čety a četa těžkých kulometů. Během reformy byly reorganizovány vojenské aparáty místní a ústřední správy. Štáb Rudé armády se stal mozkem a do jeho čela se postavil M.V.Frunze. Pomocníky se stali M.N.Tuchačevskij a B.M:Šapošnikov.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58207 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1644s ][ Queries: 19 (0.0182s) ][ Debug on ]