Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 30/8/2013, 09:44  Předmět:  Grécko - Talianska vojna Odpovědět s citátemDolůNahoru

Talianska ostuda aneb „Keby nebolo Nemecka..“



Široká verejnosť berie vystúpenie Talianska v 2. svetovej vojne ako celkom peknú hanbu až ostudu. Všeobecný názor je ten, že Taliani sú národ špageťákov, hudobníkov a vinárov, ktorí keď dostanú zbraň do ruky je to hotová katastrofa.
Kupodivu nebudem tento názor vyvracať, ale len ho utvrdím. Chystám sa totiž písať o Grécko – Talianskej vojne, kde vystúpenie Duceho novodobých legionárov pripomínalo grotesku.
Ale pekne poporiadku.
Patrilo by sa najprv napísať niečo o tom, čo predchádzalo vojne.
Vzťahy týchto dvoch krajín boli v 30. rokoch napäté. V oboch krajinách vládol diktátor – v Taliansku Mussollini a v Grécku Ioannis Metaxas. Mussollini bol narozdiel od Metaxasa otvorený fašista a fašizmus bol oficiálnou politikou a režimom v Taliansku. Navyše, jeho režim bol útočný a ako je známe, mal za cieľ vybudovať novú Rímsku ríšu, do ktorej malo patriť aj Grécko.
To Metaxas bol skromnejší. Uvedomoval si, že proti vojenskej sile Osy nemá moc šancí, skôr hľadal alternatívy obrany a čakal na to, ako sa bude vyvíjať situácie v Európe. Jeho režim mal síce prvky fašizmu, prvky diktátorskej vlády (hoci formálne bol na čele krajiny kráľ Juraj II.), prvky policajného štátu, no chýbali mu expanzívne ambície a fašistická strana nebola ani tzv. štátostranou. Plus aby týchto definícií nebolo málo, kráľ Juraj II. sa otvorene orientoval na probritskú neutralitu – to znamená, že sa spoliehal na pomoc a ochranu tejto svetovej veľmoci, v prípade talianskeho útoku. To je celkom srandovné, kráľ Grécka bol probritsky orientovaný, zatiaľ čo ministerský predseda Metaxas bol germanofil.
Okrem spoliehania sa na pomoc mocného spojenca sa Metaxas zameral na vlastné posilňovanie. Od roku 1936 (kedy začala jeho vláda) nechal v krajine vybudovať tzv. Metaxasovu líniu na hraniciach s Bulharskom, masívne vylepšil vyzbrojenie armády, zreorganizoval ju alebo napríklad v rôznych kútoch krajiny nechal vybudovať sklady jedla a zásob pre armádu, v prípade vypuknutia vojny.
Len tak medzi nami, Metaxasa stálo vybudovanie jeho obrannej línie okolo 100 miliónov drachiem. V apríli 1941 ju napadli Nemci a ani tá ich nezastavila. Jóó, časy veľkých betónových oblúd boli ta tam.
Keď v roku 1939 Taliansko vojensky obsadilo Albánsko, napätie medzi týmito dvomi krajinami sa začalo stupňovať. Zlé vzťahy panovali v podstate už v časoch pred prvou svetovou vojnou, keď medzi nimi prebiehali rôzne ťahanice o územia. Navyše keď Taliansko vojensky obsadilo Albánsko, začalo rozdmýchavať vzťahy aj medzi Albánskom a Gréckom, konkrétne o oblasť Tsamúrie. Taliani všemožne podporovali albánske menšiny žijúce v Grécku, zámerne vyvolávali rôzne provokácie a podobne.
Prečo chcel vlastne Mussollini obsadiť Grécko? Jeden dôvod som uviedol už vyššie.
Ostatné dôvody boli tie, že ako začala vojna a nemecké úspechy narastali, Duce žiarlil na svojho spojenca. To je známy fakt. Preto sa napríklad uskutočnila tragikomická invázia do francúzskych Álp (režisérom bol samozrejme Duce, ale o tom viacej vo výbornom článku od Destroymana) a preto sa aj zameral na Grécko, okolo ktorého postupom času silneli vojnové operácie a náš Duce sa bál, že Grécko zhltne iný hráč, VB alebo Nemecko.
Preto presúval svoje armády do Albánska a plánoval inváziu.
Veril si, veril, že svojim počtom a výzbrojou zlikviduje grécky odpor a pripíše si na svoje konto novú provinciu.
Talianske provokácie sa neobmedzili len na rozmiestňovanie vojsk na hraniciach, podporu Albáncov, prelety lietadiel ale aj sami použili zbrane.
15. augusta 1940 zaútočili talianske lietadlá a ponorka Delfino pri ostrove Tínos na grécke lode. Delfino potopila grécky krížnik Elli, kde našlo smrť 9 námorníkov a 24 ich bolo zranených. Cieľom útokov boli aj civilné lode Elsie a Esperos, ktoré prevážali pútnikov no tie útokom unikli. Pikantné na tom je to, že práve v tento deň prebiehal na ostrove cirkevný sviatok. A ešte pikantnejšie je to, že Mussollini tento útok nikdy nepriznal. Gréci však vedeli odkiaľ fúka vietor.
Situácia vygradovala až v októbri 1940. Nemci práve obsadili rumunské naftové polia. Márne Mussollini namietal, že to je jeho sféra vplyvu. Nahnevaný a zahanbený zvolal svoj generálsky štáb s jasnou túžbou. Chcel Grécko.
V následnej debate márne namietal maršál Badoglio, že na dobitie Grécka je potreba 20 divízií, márne namietal, že to nebude 2 týždňová kampaň ale minimálne 3 mesačná. Generál Sebastiano Visconti Prasca, vojenský veliteľ v Albánsku a ďalší „leštiči klik“ uistili Duceho, že dva týždne stačia a stačí 8 prípadne 9 divízií. Taliani verili, že ich armáda tú grécku porazí, tá nebude schopná odolať presile Talianov a títo si pripíšu triumf svojej vojnovej mašinérie. Taliani však akosi zabudli na to, že budú mať čo dočinenie s ťažkým terénom a to, že ich armáda nie je na takúto operáciu dostatočne pripravená.
Plán na útok bol však už vypracovaný, útok pripadol na 28. októbra 1940.
Plán mal názov Emergenza G a vypracoval ho generál Alfredo Gazzoni. Útok potom skutočne začal ráno 28. októbra potom, čo taliansky vyslanec v Grécku Emanuele Grazzi doručil Metaxasovi ultimátum. Toto ultimátum bolo jasne provokatívne a pre Grécko neprípustné, pretože Mussollini žiadal, aby boli v Grécku dočasne umiestnené talianske vojská z dôvodu vojny medzi ITA a VB.
O následnej odpovedi Metaxasa kolujú v Grécku legendy. Vraj mal Grazzimu odpovedať na toto ultimátum jednoslovné „Nie.“ Podľa iných povedal francúzsky „Potom je to vojna!“
Každopádne je 28. október v Grécku oslavovaný ako sviatok, tzv. Deň Nie na počesť tomuto Metaxasovmu odmietnutiu talianskeho ultimáta. Defacto je to oslava začiatku vojny.
Než prejdem na samotný opis bojov, čo takto si niečo povedať aj o Grékoch?
Ich vojenské sily boli podstatne slabšie než tie talianske. Ich veliteľom bol generál Alexandros Papagos, neskôr známa postava aj vo svete, vďaka obrane Grécka. Počty obrancov sa líšia, na začiatku kampane ich bolo od 180 do 200 tisíc. Talianov bolo okolo 125 tisíc. Gréci mali 77 lietadiel, Taliani vyše 450. Taliani mali aj vyše 150 tankov, či mali Gréci tanky sa mi nepodarilo zistiť. Gréci boli vyzbrojení staršími kúskami zbraní, napríklad pušky boli značky Mannlicher typ M1903/14, guľomety mali francúzske Hotchkiss M1926, MLE 1907 alebo staré rakúsko-uhorské Schwarzlose. V oblasti delostrelectva mali k dispozícii FRA, ITA, GER alebo VB delá. Protilietadlovky mali nemecké, typ Flak 30 a 38.
Grécka obrana sa sústredila do 6 oblastí: Kavaly, Thrákia, Épeiros, Západné, Východné a Stredné Macedónsko.
Hoci výpočet ich zbraní a počtov vojakov nie je príliš impozantný, je nutné im k dobru pričítať jednu dôležitú vlastnosť. Nezlomnosť. Taliani podcenili grécku morálnu silu a historickú vôlu k odporu k cudzej nadvláde, ktorú si vybudovali v obdobiach Osmanskej nadvlády. Navyše, krátko po invázii vystúpil v gréckom rozhlase Ioannis Metaxas, ktorý vo svojom prejave burcoval národ a odvolával sa na slávnu antickú tradíciu predkov. Vo svojom prejave dokonca parafrázoval slávnu Aischylovu tragédiu, Peržania.
Toto všetko vzbudilo v Grékoch zúrivý odpor. Krajina sa napriek rôznym politickým bojom a názorovým nezhodám zjednotila.
Samotná talianska invázia začala ráno 5:30 28. októbra 1940. Postup z Albánska sa sústredil na prístav Igoumenitsa, správne centru Épeiru Janinu a napokon priesmyku Metsovo v pohorí Pindos.
Fronta už od prvého dňa mala 150 km a bola v podstate rozdelená do dvoch úsekov – na tzv. épeirskú a macedónsku frontu. Taliani zoskupili svoje vojská do štyroch uskupení: Sektor Épeiros (armádny zbor CIamuria, divízia Siena, Ferrara, Centauri a Julia). Sektor Macedónsko (24. armádny zbor, divízia Parma), Sektor juhoslávskych hraníc (Divízia Venezia a Arezzo) a rezervná divízia Piemonte.
Taliani svoj útok podporili leteckým bombardovaním, bombardovali napríklad Salamínu alebo Partu. Ich prvotné nadšenie a postup sa však spomalil až zastavil. Hlavný dôvod nebol iba hrdinský grécky odpor, ale aj blato. Taliani pri svojom postupe narazili na blato v ťažkom horskom teréne, ktoré tu vzniklo vďaka neustupujúcemu dažďu. Horské cesty a rôzne iné komunikačné tepny boli ucpané a neprechodné.
Október plynulo prešiel do novembra, Taliani obnovili postup a 2. Novembra dosiahli hlavnú grécku obrannú líniu Elaia – Kalamas. Bitka tu trvala 7 dní, Grécke sily boli jasne prečíslené talianskymi agresormi. (Taliansko nasadilo 3 divízie, Gréci mali iba jednu jedinú). Dokonca aj grécke velenie bolo pred nastávajúcou bitkou pesimistické, hoci mali Gréci k dispozícii talianske plány a aj približný dátum začatia útoku. Veliteľom Grékov bol generál Charalambos Katsimitros, ktorý si však na svoje konto pripísal dôležité víťazstvo. Talianske jednotky ostudne prehrali, do 5. Novembra stratili okolo 700 vojakov (či už zranených, mŕtvych alebo zajatých). Grékom opäť pomohlo počasie, ťažký terén a slabá morálka Talianov, ktroým nepomohli v postupe ani tanky. Zároveň to bola bitka, ktorá znamenala koniec pre generála S.V. Prascu, ktorého už po dvoch týždňoch kampane nahradil generál Ubaldo Soddu.
Jedna hrozba pre Grékov bola zažehnaná, druhá sa však objavila. Alpská divízia Julia predstavovala nebezpečie, nebezpečie o sile skoro 11 tisíc mužov smerujúcich k priesmyku Metsovo. Ak by tento priesmyk obsadili, grécka obrany by bola rozdelená.
To by však nemohli byť talianske vojská, ktoré počas postupu cez pohorie Pindos práve k Metsovu utrpeli ešte horšiu porážku než na začiatku novembra na línii Elaia – Kalamas.
Do 2. Novembra to pre Talianov nebolo až také zlé, postupovali dopredu, no Metsovo sa im nepodarilo dosiahnuť. Nemali na to mužov a ani sily.
Divízia Julia tu stratila za dva týždne bojov takmer polovicu svojich vojakov, Gréci šikovne využili ťažký horský terén, zlé počasie, ľad a dážď vo svoj prospech a Talianov obklúčili.
Talianom nepomohli ani posily z Albánska, konkrétne 47. divízia, ktorá sa mala pôvodne zúčastniť invázie na Korfu. Nemohli nasadiť ani svoje lietadlá, kvôli zlému počasiu. Grécke vojská za pomoci civilistov z celej oblasti Pindu zastavili, porazili a zahnali Talianov späť na svoje počiatočné pozície.
Tieto dve bitky mali rozhodujúci vplyv na to, že prvá fáza Grécko – Talianskej vojny sa skončila a vojna nabrala svoju druhú fázu. Grécky protiútok, ktorý až do apríla 1941, kedy sa do vojny zamiešali Nemci, zahnal Talianov až do hĺbky približne 80 km do Albánska.
Nový taliansky generál Soddu pochopil, že s inváziou do Grécka je koniec. Preskupil svoje sily v Albánsku, pripravil sa na obranu a čakal.
Čakal a dočkal sa.
Gréci prekvapení svojim nečakaným víťazstvom prešli do protiútoku. 14. Novembra 1940 začala teda druhá fáza vojny. Grécky útok smeroval na albánske mesto Korçë. Generál Papagos mal vtedy k dispozícii 250 tisíc vojakov, čím prečíslil talianske jednotky, ktorých bolo 150 tisíc. Vojnové operácie sa teda preniesli na albánske územie. 22. novembra Gréci obsadili albánske mesto Korçë. Ako boje pokračovali, Gréci za ťažkých bojoch väčšinou v horskom prostredí postupne do konca decembra obsadili Sarandë, Pogradec a Gjirokastër. Tesne pred Vianocami dobili Himarë. Na prelome rokov 1940/1941 ovládali Gréci celé Južné Albánsko. Niekedy v tomto období bol generál Sodda nahradený vo velení generálom Ugom Cavallerom.
Situácia sa pre Talianov upokojila až v roku 1941, konkrétne vo februári. Posledné Grécke úspechy predstavovali dobitie horského priesmyku Klisura a horského masívu Trebeshinë. Následný postup na dôležitý prístav Vlorë sa už Grékom nepodarilo uskutočniť. Taliani konečne pritiahli svoje posily, prečíslili Grékov, ktorí začali mať problémy so zásobovaním.
Fronta sa postupne stabilizovala, obe strany bojovali s krutou zimou, nepretržitou hmlou či snehovými búrkami. Grékom napríklad počas tejto zimy zomrela plná polovica všetkých zvierat.
Teploty klesali na mínus 20. Hoci sa obe strany snažili prelomiť líniu, nepodarilo sa to však ani Grékom ani Talianom.
9. marca 1941 Taliani spustili novú Jarnú ofenzívu. Na talianske jednotky dohliadal samotný Duce. Ten dozeral na 17 talianskych divízií oproti gréckym 13 divíziam. Napriek presile neboli schopný uskutočniť rozhodný útok, ktorý by zahnal Grékov späť. Útok sa sústredil medzi riekami Devoli a Vijose. Ofenzíva trvala až do 20. Marca 1941. Talianske územné zisky boli biedne, jediný väčší úspech predstavovalo dobitie mesta Himarë na juhu Albánska.
Práve v tomto období začala do Grécka plynúť britská pomoc v podobe 2 obrnených a 2 peších divízií. Do 2. apríla narástol počet Britov v Grécku na 58 tisíc vojakov pod vedením generála Henryho Maitlanda Wilsona.
6. apríla 1941 začína posledná fáza Grécko – Talianskej vojny. Do tohto konfliktu sa zamiešalo Nemecko, spojenec Talianska. Na Bulharských hraniciach stálo 6 gréckych divízií proti postupujúcim Nemcom, zatiaľ čo v Albánsku stálo proti Talianom 15 divízií. Nemecká operácia niesla názov Operácia Marita.
Taliani, povzbudený nemeckým postupom v Grécku a najmä tým, že Gréci ustúpili z Albánska, postupovali vpred a znovu obsadili predtým stratené pozície. 23. apríla 1941 vstúpila noha talianskeho vojaka znovu na Grécke územie.
Nemci bola pre Grékov iná káva. Ich postup nemali v podstate ako zastaviť. Rýchly a účinný nemecký postup, spolu s leteckou nadvládou spôsobil, že 20. apríla skupina generálov v mene generála Pitsikasa navrhla Seppovi Dietrichovi grécku kapituláciu. Jedným z dôvodov tejto jednostrannej kapitulácie bol aj fakt, že grécka generalita odmietala potupne kapitulovať Talianom. Mussollini opäť vykrikoval Hitlerovi, ako je nespokojný a ako je táto kapitulácia nedôstojná pre neho a jeho armádu. Kapitulácia sa preto musela znovu opakovať 23. apríla, teraz aj za prítomnosti talianskych zástupcov. Vojna v Grécku však pokračovala. 24. apríla sa spojili Taliani s Nemcami neďaleko Atén a donútili britské vojská ustúpiť z Grécka.
Posledné boje sa odohrali na Kréte, po tomto sa 3. Mája 1941 uskutočnila v Aténach veľká vojenská prehliadka víťazov. Tým sa skončila pomerne krátka no krutá vojna. Ktovie aký by bol osud Grécka, keby sa do vojny nezamiešalo Nemecko. Prípadnú diskusiu pod článkom rád uvítam.
Poďme sumarizovať. Polrok bojov priniesol takmer 14 tisíc mŕtvych Talianov a približne rovnaký počet Grékov. Asi 43 tisíc zranených utrpeli Gréci, vyše 50 tisíc zranených malo Taliansko. Gréci mali približne 3 tisíc zajatých či nezvestných, Taliani hlásili 21 tisíc zajatých a okolo 4 tisíc nezvestných mužov. Celkové straty oboch strán sa teda vyšplhali na vyše 154 tisíc obetí (zranených, mŕtvych, nezvestných).

Image
Grécke jednotky počas Jarnej ofenzívy
Image
Talianske jednotky na začiatku vojny
Image
Taliansky útok
Image
Grécke pozície, rok 1939
Image
Ústup Grékov, jar 1941
Image
Nemeckí delostrelci, Grécko, jar 1941
Image
Grécke noviny o vyhlásení vojny, 28. október 1940

A krátke video zo začiatku vojny:
http://www.criticalpast.com/video/65675059023_Italian-troops_World-War-II_Benito-Mussolini_Civilian-women




Naposledy upravil private_joker dne 2/9/2013, 11:08, celkově upraveno 1 krát
  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2013, 07:46  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak s tímhle článkem si mi kápl do noty private .Zrovna dnes jsem si koupil časopis .Válka Speciál ,který zrovna ted pojednává o československém opevnění.A zrovna o Řecích tam je zmínka.Ono totiž Řecko bylo v podobné situaci jako Československo v roce 1938,myslím tím politické.Čechoslováci dostali ultimatum a přijali ho,což se dodnes projevuje v naší národní hrdosti.Řekové ultimatum nepřijali a bojovali a jejich národní hrdost je na mnohem větší urovni podle toho co jsem vyčetl.Jelikož o těchto bojích skoro nic nevím ,těším se na další věci.Jinak pro představu ocituji část onoho komentáře-

Jelikož Mnichovská krize patří mezi nejtragičtější kapitoly našich národních dějin,historikové ji dopodrobna rozebírají z různých pohledů.Nejinak tomu bylo u stěžejního tématu,které lze bez nadsázky nazvat úhelným kamenem celé této problematiky-československého opevnění.Právě o jeho potenciálu ochránit nás před nepřátelským útokem se budou vést dlouhé debaty stále.

Avšak významným faktorem ,který se ne příliš bere často v potaz,je také národní mentalita.Při rozhovoru s řeckými kolegy jsme v rozhovoru narazili na téma Mnichovské dohody a agrese státu Osy na Balkán.Řekové se totiž v roce 1940 nacházeli v podobné situaci -28.října dostali od Mussoliniho ultimátum,jehož přijetí by bylo pro svébytnost státu zcela likvidační.Tehdejší diktátor Metaxas však ani na chvíli nezaváhal,ultimátum okamžitě po jeho dočtení odmítl a řecká armáda začala prakticky ihned vést obranné boje.I když Němci na jaře Metaxasovou linii prorazili,dodnes její obrana v Řecích zanechává ohromný pocit hrdosti a morální síly.Řečtí kolegové ani po vyjmenování všech nepříznivých faktorů,které by představitelé Československa museli brát v potaz,nedokázali pochopit,jak jsme mohli ty pracně vybudované pevnosti přenechat nepříteli bez boje

Tak tolik z úvodníku časopisu Válka .
Obrázek at si udělá každý sám.Řekové do toho šli i bez nějakých spojenců.Prostě měli rozhodného politika ,který věděl co chce,což se nedá říct o politické scéně tehdejšího Československa,kteří furt brali v potaz nějaké aspekty.A de facto ta politická scéna je i dnes .

Češi jako národ z dob středověkých nejlepších vlálečníků se pomalu přeměnil na sebranku vlezdoprdelků,nerozhodných a nezodpovědných tupců a prospěchářů.Samozřejmě beru v potaz politiky.V roce 1938 armáda a československý národ bojovat chtěli ,ale politici nedbali hlasu národa a udělali si to po svém.A tak samo je to i dnes ,kdy si dělají co uznají za vhodné i když 90 procentům národa se to nelíbí.

Ale je třeba pořád propagovat ,že to nebyla až tak úplná pravda ,že jsme se nebránili.Jak už jsem tu kolikrát psal ,tak spousta sosáků nebo vojáků padla při obraně hranic a na Podkarpatské Rusi se regulérně bojovalo.Všude je plno vojenských pořadů na ČT 2 i na Primě.Což někdo nedokáže natočit nějaký dokument o tom jak českoslovenští vojáci v letech 38 a 39 bojovali proti ordnerům,Polákům a Madarům.Kolik československých životů to stálo?Už jsem se zas moc rozepsal tak radši končím.

Jinak private máš to dobré ,už se těším na další články.


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2013, 10:38  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak to som rád, že sa článok páčil.
Ja osobne som názoru, že brániť sme sa mali, minimálne kvôli hrdosti. Ok dobre, hovorím to z pohodlia domova, nelietajú mi nad hlavou lietadlá a gulky, ale proste si myslím, že brániť sme sa mali a ukázať náckom, že sa ich nebojíme.
Momentálne píšem o Kurónskej kapse.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 44
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 31/8/2013, 17:11  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Já bych situaci Řecka s Československem v r. 1938 raději nesrovnával. Podle mě bylo Řecko v úplně jiné situaci. Proti Československu se postavily skoro všechny evropské mocnosti, zatímco Řecku dala ultimátum jenom Itálie, která moc velký respekt neměla. Navíc už tehdy běžela naplno druhá světová válka, takže Řecko mohlo najisto počítat s britskou pomocí a nikdo je nemohl označit za stát, jenž svou neústupností zavlekl Evropu do ničivé války. Kromě toho Řekové věděli, že po dokončení mobilizace se budou moci útočníkovi směle postavit a jejich boj nebude předem prohraný.

A ještě jeden dotaz na Privata. Odkud pochází ta informace, že Italové měli na začátku řeckého tažení k dispozici přes půl miliónu mužů? Ian W. Walker ve výtečné knize "Ocelové korby, ocelová srdce" píše, že měli jenom devět divízí (125 000 mužů), kdežto Řekové už krátce po záhajíní bojů nasadili 180 000 mužů a v době své protiofenzívy už měli 250 000 mužů, oproti pouhým 150 000 Italům.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.



Naposledy upravil jarl dne 1/9/2013, 18:12, celkově upraveno 1 krát
Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2013, 20:06  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

jarl napsal:
Já bych situaci Řecka s Československem v r. 1938 raději nesrovnával. Podle mě bylo Řecko v úplně jiné situaci. Proti Československu se postavily skoro všechny evropské mocnosti, zatímco Řecku dala ultimátum jenom Itálie, která moc velký respekt neměla. Navíc už tehdy běžela naplno druhá světová válka, takže Řecko mohlo najisto počítat s britskou pomocí a nikdo je nemohl označit za stát, jenž svou neústupností zavlekl Evropu do ničivé války. Kromě toho Řekové věděli, že po dokončení mobilizace se budou moci útočníkovi směle postavit a jejich boj nebude předem prohraný.


Tak to máš pravdu,v tom s tebou souhlasím.Rok 38 určitě nelze srovnávat s rokem 40 nebo 41.Prezident Beneš měl určitě těžké rozhodování.Navíc jak píšeš jsme v očích světa byli ti zlí ,kteři bychom mohli za všechno.Navíc by proti nám vystoupilo Madarsko a možná i Polsko,takže by to dopadlo stejně špatně.Mě jenom zaráží jedna věc,kolik to všechno stálo peněz, myslím tím vybudování opevněn, modernizace armády,ztracené životy,sebevraždy vojáků ,utíkaní lidí z pohraničí atd.

Národ byl nabuzený a armáda taky a potom prezident Beneš Mnichovský diktát přijme ,potom abdikuje a uteče do Anglie.Národ stejně zůstal poroben,at bychom bojovali nebo ne.

A navíc Německo nebylo v roce 1938 to co v roce 1940 a 41.Možná že by to dopadlo úplně jinak.

Jinak v tom časopisu jsem našel něco málo o Metaxasové linii,tak ti to tu trošku doplním


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2013, 20:58  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Malý OT. Marťasi, asi už o tom víš, ale kdyby ne, na tomhle webu - http://www.mobilisace1938.cz/ - se od zítřka budou objevovat články o mnichovské krizi den po dni. Řekl bych, že je to něco pro tebe... Exclamation


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 1/9/2013, 05:53  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jakožto pravidelný čtenář těchto časopisů to vím a právě jsem čekal na dnešní den ,že to sem dám,ale předběhl jsi mě,ale to neva.Akorát ten odkaz přesunu do sekce ČS.ARMÁDA 1918-39,ABY V TOM BYL POŘÁDEK.

partnerem těchto stránek je časopis Válka,Extra válka.Takže snad to bude i za něco stát.


  
Střelec
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/9/2013, 05:46  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

To dělo s německými dělostřelci je škodováckej kus, v osmatřicátým bylo k dispozici pár prototypů a zřejmě malá série. Viděl jsem ho kdysi v Karlickýho knize "Československé dělostřelecké zbraně".


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/9/2013, 10:53  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jarle - a safra, ešteže si sa ozval. Keď tak nad tým rozmýšlam, zle som to zformuloval. Tých 500 tisíc je celkový počet Talianov (plus menšie množstvo Albáncov) za celú dobu trvania vojny. Čiže som napísal dobrý blud.
Idem to prerobiť, nahádžem tam správne čísla. Jo a vychádzal som z knihy Modern Greece: A history since 1821 od Koliopoulosa a Dejiny Řecka od Hradečného.
Diky za postreh.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 44
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 2/9/2013, 19:25  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Nemáš zač. Mě později také napadlo, že se jedná o čísla za celou válku a potom by toho půl miliónu mužů sedělo. Já právě píšu článek o kariéře italských bitevních lodích třídy Conte di Cavour během druhé světové války, takže tam napíši i něco o námořní fázi řecko-italské války (třeba ty italské předválečné provokace jsou vážně zajímavé). Italské námořnictvo bylo na válku připravené lépe než letectvo a pozemní armáda, ale výsledek tomu moc neodpovídal.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 2/9/2013, 19:57  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jarle ty mi snáď čítaš myšlienky. Chcel som zabŕdnuť aspoň krátko aj do námorných akcií tejto vojny, ale napokon som si povedal, že to radšej niekedy skúsim navrhnúť tebe alebo Destroyovi Mr. Green


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 5/9/2013, 09:37  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Řekové jsou hrdí, jak se statečně bránili během WW2. Pokud třeba navštívíte Krétu, nezapomenou připomenout, že třeba jedna z nejdelších soutěsek v Evropě - Samaria, nikdy nebyla Němci dobyta. Není ani divu, na nejužším místě má roklina šířku jenom 3,5 metrů a operovalo zde mnoho partyzánů.
http://i.idnes.cz/08/041/cl/BAR2228ee_ALAMY_A1FF5B.jpg


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
QVAK
Gefreiter


Věk: 67
Založen: 17. 09. 2011
Příspěvky: 19
Bydliště: Tererova 1551 Praha 11
354.72 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 12/9/2013, 15:22  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jen bych podotknul, že na fotu s názvem Němečtí dělostřelci je kanónová houfnice Škoda 150 mm (Hrubá houfnice vz. 37 15 cm).


Střelec Pohlaví:Muž Kočka OfflineOsobní galerie uživatele QVAKZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuSkype
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58259 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.2663s ][ Queries: 19 (0.0448s) ][ Debug on ]