Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/2/2015, 15:57  Předmět:  Vyhladenie Lidíc I Odpovědět s citátemDolůNahoru

Nastupuje Heydrich
Prvých 2 a pol roka existencie protektorátu bol na jeho čele tzv. ríšsky protektor Konstantin von Neurath, kt. predtým zastával funkciu nemeckého ministra zahraničných vecí. Ku 27. septembru 1941 bol Neurath nahradený zastupujúcim ríšskym protektorom, nám nechvalne známym Reinhardom Heydrichom. Novinár J.F. Vondráček komentoval v novinách Národní Politika z 1. januára 1942 túto zmenu takto:
„V tomto okamžiku byl zjednán v našich zemích pořádek a řád, odpovídající nové politické a hospodářské soustavě a byly vymýceny živly, jež se úmyslně novému vývoji stavěly v cestu.“
Heydrich sa okamžite ujal svojej novej funkcie a začal „úradovať“. Hneď 27. 9. vydal nariadenie, kt. najdôležitejšie body boli:
1. Pri nariaďovaní a uskutočňovaní opatrení na zachovanie verejného poriadku je možné sa odchýliť od platného práva.
2. Na základe tohto nariadenia boli vyhlásené civilné výnimočné stavy v oberlandátoch Praha, Brno, Moravská Ostrava, Kladno, Olomouc a Hradec Králové.
3. Zaviedli stanné súdy, kt. obsadenie menoval Heydrich a kt. mali právomoc vo veciach trestných činov proti verejnému poriadku a bezpečnosti.

Okrem nariadenia Heydrich vydral zatykač na predsedu vlády gen. Eliáša a vydal 6 rozsudkov smrti. Na základe Heydrichovho zatykača bol gen. Eliáš odsúdený ludovým súdom na trest smrti, kt. bol 19. júna 1942 vykonaný.
Za obdobie od 27. septembra do 29. novembra 1941 bolo v protektoráte, podľa nemeckých záznamov, popravených 429 mužov a žien. Od 30. novembra do 27. mája 1942 to bolo popravených 33 osôb. Medzi popravenými boli dôstojníci, členovia parlamentu, novinári, profesori, učitelia, sudcovia, úradníci, obchodníci ako aj robotníci.
Počas celého svojho pôsobenia v úrade si Heydrich počítal bezcitne, surovo a brutálne. Väznice, policajné stanice a koncentračné tábory sa plnili raketovou rýchlosťou.
Niet preto divu, že sa stal Heydrich obeťou atentátu, kt. spáchali československí parašutisti dňa 27. mája 1942 v Prahe.

Po atentáte
Atentát na Heydrich spôsobil v protektoráte chaos. Situácia bola nejasná a nikto nevedel čo bude.
Nemecké úrady v deň atentátu okolo 17:30 prostredníctvom rozhlasu vyhlásili, že každý kto má o atentátnikoch nejaké informácie, prechováva ich alebo im pomáha prípadne má vedomosť kde sú a neoznámi to, bude zastrelený s celou svojou rodinou.
Podobné výhlasenie nasleduje 28. mája v novinách ako aj v nemeckých vyhláškach. Okrem iného je vyhlásený výnimočný civilný stav v Oberlandáte Praha. Neskôr je vyhlásený výnimočný stav v celom Protektoráte Č. a M. Je zakázané byť večer po 21. hodine na ulici, je nariadené uzatvorenie divadiel a zábavých podnikov a je slúbená odmena 10 mil. korún za informácie, kt. povedú k atentátnikom. Pod všetkými vyhláškami je podpísaný K.H. Frank.
Na uvolnené Heydrichovo miesto nastupuje 28. mája 1942 Kurt Daluege.
Okamžite vydáva výnos, kt. nariaďuje všetkým osobám starším 15 rokov veku, kt. doteraz neboli príhlasené aby túto svoju povinnosť splnili. Stanovila sa jednodňová lehota na splnenie povinnosti, inak hrozil trest zastrelenia. Zastrelenie hrozilo aj tým, kt. po 30. máji 1942 u seba budú prehovávať osobu, kt. nie je v Protektoráte prihlásená.
Na základe tohto Daluegeho výnosu bolo na základe rozsudku stanného súdu v Prahe popravených 6 osôb už 28. mája 1942. Nasledujúceho dňa bolo zastrelených 12 osôb z Brna a Moravskej Ostravy.
Celkovo bolo za prechovávanie neprihlásených osôb od 28. mája do 10. júna 1942 popravených 244 mužov a žien.
Nemci rozbehli rozsiahlu vyšetrovaciu akciu za účelom dopadnutia prípadne zistenia informácií vedúcim k atentátnikom. Nemecké úrady a polícia nasadili na celom území Protektorátu do akcie takmer 460 tisíc osôb, kt. skontrolovali 4,7 mil. obyvateľov, zadržali 13 119 ôsob a zatkli 621 osôb. Počas akcie bolo v 5 tisíc mestách a obciach zabavených 313 zbraní, bômb, uniforiem, munície, rádiá, 12 granátov prípadne 2 ruské bajonety či 300 g dynamitu.
Stanné súdy na základe hlásení gestapa a SD odsúdili trestom smrti od 28. mája do 24. júna 1942 695 osôb či už za schvalovanie atentátu, neoprávnené držanie zbrane, za krivé obvinenie prípadne pre ukrývanie nepriateľov Ríše.
Zabíjanie nemalo konca.
Napriek tomuto všetkému však nemecké úrady nemali v rukách takmer nič, čo by viedlo k chyteniu atentátnikov.

List Aničke
V utorok 3. júna 1942 prišiel do firmy Palaba v Slanom list. Bol adresovaný robotníčke závodného čísla 210. Na obálke bol nápis „Andulke“.
Istý Jaroslav Pála, kt. bol zodpovedný za rozdelovanie pošty v podniku list otvoril. Ten znel:

“Drahá Aničko ! Promiň, že Ti píši tak pozdě a snad mne pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme.
Milan“


Ona spomenutá Anička bola istá Anna Marusczáková, kt. skutočne pracovala v podniku pod číslo 210.
Pála, mysliac si, že v liste je spomenutý atentát na Heydricha, všetko oznámil na četníckej stanici v Slanom. Teraz nabrala situácia prudký spád. Četníci zo Slaného po vypočutí Pálu všetko ohlásili Gestapu v Kladne, pretože všetko čo sa týkalo atentátu malo byť bez prieťahov ohlásené priamo na Gestape.
Tu sa do vyšetrovania tajomného dopisu zapojil zástupca prednostu Gestapa v Kladne Thomas Thomsen z Hamburgu.
Okolo 17tej hodiny 3. júna vyrazil Thomsen, stržm. Smaha a nadpor. četníctva Polák, príslušník gestapa Felkl a ešte jeden četník do Holous za Annou Marusczákovú. Tá bola neskôr v Kladne podrobená výsluchu kde uviedla, že sa zoznámila s mladým mužom, kt. jazdil na bicykli so číselným štítkom Pražskej železiarskej spoločnosti a pracoval v Kladne. Marusczáková uviedla aj približné čísla tohto štítku, na základe ktorých sa spustilo pátranie po bicykli v PŽS Kladno.
Tento mladík sa jej spýtal, či nemá v Lidiciach známych a ak áno, nech odkáže rodine Horákových pozdrav, že [/i]“Pepík je zdráv a že se mu daří dobře“[/i]. Z toho Marusczáková usúdila, že sa spoznala s mladým Horákom.
Po výsluchu sa gestapáci presunuli do Votrub, kt. mali osadu Lidice. Miestny starosta však v kartotéke nenašiel žiadnu rodinu Horákových. Preto zamierili do Buštehradu, v susedstve ktorého bola obec Lidice.

Obec Lidice
Názov obce Lidice bol prvýkrát spomenutý v kronike zbraslavského opáta Petra Žitavského. Kronika uvádzala, že dedinu držal okolo roku 1300 bohatý pražský mešťan Pavlík. Obec sa nachádzala v údolí Lidického potoka a patrila do buštehradského panstva. Lidice nikdy neboli velkou obcou, dominantou obce bol barokový kostol sv. Martina, kt. bol prvýkrát zničený počas husitských vojen a druhýkrát počas 30 ročnej vojny. Lidice mali aj vlastnú školu, prvá zmienka o nej je z roku 1713, kedy školu navštevovalo 127 detí. Rozvoj hutníctva a baníctva spôsobil velký nárast obyvateľstva v 2. polovici 19. storočia. Vtedy narástol počet obyvateľov z roku 1848, kedy ich bolo 270 na 506 obyvateľov v roku 1890. V roku 1932 pri sčítaní obyvateľstva boli evidované tieto živnosti a obchody: 3 hostince, kováč, krajčír, mlyn, obuvník, povozník, 8 rolníkov, 3 obchody so zmiešaným tovarom, trafika a obchod s uhlím. V obci nežil žiadny Nemec.
K 10. júnu 1942 mali Lidice 104 domov a 503 obyvateľov. Obec bola začlenená do Zemi českej, Oberlandat Praha, politický okres Kladno, súdny okres Unhošť. Obec Lidice sa nachádzali asi 20 km severozápadne od Prahy, v tesnej blízkosti Buštehradu, asi 8 km od Kladna. Obec mala celkom bez verejného statku, 478 ha 86 árov a 30 m2.
Lidice boli bežnou obcou. Mala vlastných dobrovolných požiarnikov, športový klub, čitateľský spolok Vlast, vlastnú knižnicu a starostu, robotníka Františka Hejmu. Obyvateľstvo bolo verné štátu a československej myšlienke.
Tolko k tejto obci.

POKRAČOVANIE (Lidice II): http://vojna.net/portal/viewtopic.php?p=22815&sid=196618d4dfee80a0744e1acc78fb8f71#22815




Naposledy upravil private_joker dne 12/2/2015, 11:16, celkově upraveno 1 krát
  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/2/2015, 17:52  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Dám ti sem pár fotek

Image

Image

Lidické děti 2. června 1942

Image

Ve 311. peruti RAF sloužili dva občané Lidic - Horák a Stříbrný.

Image


  
Kruan
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/2/2015, 18:19  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Bydlím nedaleko...traduje se, resp. slyšel jsem od účastníka že hasiči od nás jeli k požáru v Lidicích a když je na blokostu stopla (asi) četnická kontrola, tak se snažili projet, ale potom se posekali mezi sebou. Ti, co pochopili drželi ty, co chtěli jet dál a chtěli tu hlídku zmastit. Musel to být úděsný zážitek. Bezmoc vs. bezpráví. Mstít se na civilním obyvatelstu je svinstvo, které omluví pouze čas.

Bohužel v naší kotlině se nejedná o nic nového. Vzhledem k tomu, že došlo na digitalizaci matrik si dávám dohromady své předky. Nejedna ves pod Řípem shořela několikrát a vždy to bylo doprovázeno masakry.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

75390 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1725s ][ Queries: 19 (0.0337s) ][ Debug on ]