Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 6/10/2013, 13:25  Předmět:  Ferdinand Schörner Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tento německý mašál měl přezdívku Krvavý Ferdinand.Byl to fanatický nacista ,který je spjat především s velením uskupení německých vojsk takzvané skupiny armád Střed,která působila v Protektorátě Čechy a Morava na konci války.Ale válečné ostruhy si vydobyl i na jiných bojištích.
Narodil se 12.června 1892 v Mnichově.V roce 1911 vstupuje jako 19- náctiletý do Bavorského pěšího pluku německého horského sboru.Pluk ve kterém slouží je nasazen na západní frontě.Bojuje např.u Verdunu.Poté je se svým plukem převelen na rumunskou frontu ,dále na italskou frontu ,kde 24 .října 1917 v bitvě o Caporetto získává jedno z nejvyšších vyznamenání -Pour le Mérite.Poté je se svým plukem opět vržen na západní frontu ,kde je raněn.První světovou válku skončil jako nadporučík.

Image

Po válce se vrátil do svého rodného Mnichova ,kde se stal příslušníkem 19.pluku říšské obrany.Po nástupu Hitlera k moci začala stoupat Schörnerova kariéra.Jakožto obdivovateli A.Hitlera a jeho režimu mu bylo později svěřeno velení 98.praporu Horských myslivců se kterým se zúčastnil obsazení Rakouska a později i Československa.Když vypukla válka, vede svůj pluk už v hodnosti plukovníka ,v polském tažení.V roce 1940 je pověřen sestavením 6.horské divize se kterou se zůčastní francouzského tažení a 1.8.1940 je povýšen už do generálské hodnosti. Obzvlášt se Schörner vyznamenal v balkánském tažení,kdy se svojí divizí prolamuje Metaxasovou linii a obsazuje důležité průsmyky řeckých hor a jeho vojáci vyznamenali tím, že dne 19.dubna 1941 dobyli a vztyčili vlajku s hákovým křížem nad Akropolí v Athénách.Vůdci tím udělali nesmírnou radost ,jelikož 20.dubna měl narozeniny.Při té příležitosti udělil Hitler Schornerovi Rytířský kříž jako odměnu za to ,že mu dal hezký dárek k narozeninám.


Ve východním tažení proti Sovětskému svazu je Schörnerova 6.horská divize nasazena ve Finsku.


Dne 15.ledna 1942 je mu svěřeno velení nad XIX.Horským armádním sborem.K tomu následuje samozřejmě povýšení a věrný voják Schörner je povýšen dne 27.1.1942 do hodnosti Generálporučíka.V říjnu roku 1943 odchází od svého horského sboru a je jmenován velitelem XXXX.Tankového sboru na Ukrajině.Daří se mu odolávat a bránit svěřené úseky před postupující Rudou armádou.A v té době už se projevuje jeho nekompromisní a tvrdé velení,čimž ale ovšem komplikuje postup Rudé armády.Za tyto boje na Ukrajině a zejména za zásluhy je věrný Ferdinand vyznamenán 17.2.1944 Dubovými Ratolestmi k Rytířskému kříži.


V březnu roku 1944 je Ferdinand Schörner povýšen na Generálplukovníka a přebírá velení 17.armády a ke konc ibřezna už je ustanoven velením skupiny Jižních vojsk Ukrajina (Heeresgruppe Südukraine).Pod jeho velením se podařilo jižní frontu stabilizovat.Dne 20.7.1944 zas velí skupině vojsk Sever (Heeresgruppe Nord),kde s touto armádou čelí velké sovětské ofenzivě .Za to že zachrání tuto armádu před obklíčením mu Hitler dne 28.8.1944 uděluje Meče k Rytířskému kříži.


Skupina armád Sever se dostala později do obklíčení v Kuronském kotli . Ferdinand Schörner je v obklíčení se svými vojáky. Za zásluhy v Kuronském kotli jsou mu dne 1.1.1945 udělěny i Diamanty k Rytířskému kříži. Dne 25.1.1945 je Schörner opět převelen.Tentokrát dostal pod velení skupinu armád Střed (Heeresgruppe Mitte).S touto armádou brání protektorát Čechy a Morava.Zvlášt se jeho vojáci vyznamenávají ve Slezsku ,kde Rusům a Čechoslovákům v Ostravské operaci způsobují těžké ztráty.Je to 112 621vojáků, z toho 23 964 mrtvých a nezvěstných. Z této doby pochází ono “krvavý”,jelikož v té době zavedl přísný režim a za jakýkoliv projev zbabělosti,neuposlechnutí rozkazu a dezerce nechával střílet jak své vojáky tak i důstojníky.Údajně za poraženecké nálady nechal vystřílet půlku svého štábu.Dne 5.4.1945 je povýšen na Polního Maršála.
Ferdinand Schörner byl Hitlerův oblíbenec ,jelikož byl oddán Hitlerovi jak v dobrých časech tak i pozdějších zlých.Byl sice jmenován jako jeden z posledních maršálů ,o to více však byl Hitlerovi věrný.


Ke konci války se Schörner nachází na západě Čech, v lázeňském městečku Velichovky.Stále ochotný bojovat až do posledního dechu.
V pondělí 7. Května 1945 dorazil na velitelství Schörnerova štábu telegram, který jej vyzýval ke schůzce s polním maršálem Albrechtem Kesselringem, velitelem vojsk v Itálii, odkud se měli odebrat do legendární „Alpské pevnosti“, posledního místa, které se mělo stát obranným bodem nacistického Německa.


Jenomže to už se uskupení Amád Střed hroutí a vojáci se chtějí dostat na západ do amerického zajetí.To už si uvědomuje i Krvavý Ferdinand a proto své vojáky opouští a nechává je napospas osudu,před blížícími se Rusy.Předává velení svému náčelnikovi štábu a kdysi zásadový a tvrdý generál udělal gesto ,se kterým klesl u svých vojáků a důstojníků až na samé dno .Než nastoupil do letadla se kterým chtěl odletět,odhodil svou maršálskou hůl a převlékl se do civilu. Schörnerovi se podaří uletět pře Rusy ,ale Alpská pevnost neexistuje a tak se skrývá v horách.Dne 15.května 1945 se vzdává Američanům.Ti ho ovšem předávají Sovětům ,kteří ho odsoudili na 25 let.Trest mu však byl snížen na 12 let a nakonec ho v roce 1955 Sověti pustili do Německa ,samozřejmě východního, kde mu byla nabídnuta funkce generálního inspektora lidové armády NDR.Toto však odmítl a v roce 1958 emigroval do západního Německa.Tam ho však znova odsoudili a to na čyři a půl roku,právě za nezákonné popravy svých vojáků.Propuštěn byl v roce 1963 .Poté žil už v ústraní a zemřel 2.července 1973. Dva dny po jeho smrti vydá Spolkové ministerstvo obrany rozkaz všem příslušníkům spolkové armády, že se Schörnerova pohřbu nesmí zúčastnit v uniformě a ani v civilu .

Co říct závěrem.Na jedné straně velmi schopný generál ,ale jeho vlastní fanatismus ho nakonec dostal do nemilosti.



Image

Nedávno se mi do ruky dostala velmi zajímavá kniha z antikvariátu.Byla vydána k 50-tému výročí osvobození Československa.A je to spíš takový sešit.Je to regionální dílo o občanech Bohumína ,kteří se zapojili do odboje v jakékoliv formě.At už to byly sabotáže ,převádění čs.letců anebo služba ve východní či západní armádě.Knížka se jmenuje CESTY A OSUDY BOHUMÍNSKÝCH ODBOJÁŘŮ.Je to vlastně sbírka pamětníků.Kniha byla vydána v roce 1995 ,takže z těch pamětníků už jich asi naživu moc nebude.V poslední kapitole vzpomíná pan Vladimír Štěrba i na řádění Krvavého Ferdinanda a o tom se s vámi chci podělit.Budu to citovat přesně z knižky.Ještě k osobě pana Štěrby.Byl to mladý odbojář ,který pracoval v tehdejší Rourovně Alberta Hahna v Bohumíně ,což jsou dneska bohumínské železárny.Za války se tam vyráběli dělostřelecké granáty pro Wermacht a bůh ví co ještě.Pan Štěrba bydlel v Bohumíně -Záblatí a do odboje se zapojil tím ,že sabotoval válečnou výrobu v oné továrně.V roce 1943 ho někdo udal a on společně s dalšími skončil v pracovním táboře,někde u Gorlitzu.Dne 11.ledna1945 se mu podařilo z tohoto lágru utéct .Dostal se na nádraží v Breslau,kde zrovna jel vlak do Oderbergu,což je německy Bohumín.Takže měl velké štěstí a dostal se domů.V Bohumíně přespával u známých ,domů měl strach jít ,jelikož v těsné blízkosti jeho domku v takzvané vile pana Wolfa si udělal polní maršál Schörner svůj hlavní stan.Svou matku kontaktoval pouze na ulici jelikož v jejich domě se roztahovali němečtí vojáci ,takže domů vlastně ani nemohl.Tak a ted k tomu podstatnému.Pan Štěrba v té době vlastně neměl nic moc na práci a tak pozoroval německé vojáky a vše co se kolem děje.A to ted jenom přepíši.


Neměl jsem nic na práci a tak jsem pozoroval Němce.Na Wolfovu vilu,kde sídlil maršál Schörner ,jsem dobře viděl,vždyt stojí přes zahradu,pár desítek metrů od nás,tam však Schörner nespával.Každý večer ho auto odváželo o kousek dál,k domu pana Jaworka,kde přespával.Potrpěl si na stejné zvyky-pokaždé se v autě posadil na zadní sedadlo ,vedle něho a před něho stráž.Maršála hlídalo celé strážní komando.Taky jsem zjistil ,kdo se to u nás po večerech schází.Z našeho bytu si udělalo”Rapportstube”zvláštní |”Todkomando”-trestní oddíl na střílení odsouzených .Právě u nás se dozvídali ,kolik odsouzených budou nazítří střílet.Komando bylo osmičlenné a skládalo se nejen z německých ,ale i rumunských vojáků.V té době již Němci válku prohráli a to jim muselo být jasné.A přece se někteří fanatici snažili stůj co stůj ten konec nějak oddálit.K tomu ovšem potřebovali mnoho vojáků a proto tak zuřili ,když jim někteří vojáci uprchli.A maršál Schorner patřil k těm fanatikům a chtěl udržet kázeň a disciplínu až do samého konce.Navíc byl určitě i sadista ,kterému dělalo dobře ,když mohl druhým působit bolest..Ostatně o pár týdnu později jsme se o tom přesvědčili při Pražském povstání….


Před Novým Bohumínem se fronta v zimě 1945 na čas zastavila.Rusové se zakopali na jednom břehu řeky Olzy u Šunychlu a Skřečoně(dnes to jsou části Bohumína),Němci na druhém.Záblatí leželo těsně za frontovou linií.Protože se pár týdnů nic nedělo a obě válčíci strany po sobě střílely jen občas z děl nebo minometů,měli němečtí vojáci čas na rozmyšlenou .Tak se mnozí z nich rozhodli,že utečou domů.To platilo zejména o našich chlapcích z Těšínska nebo o chlapcích z Dolního Slezska.Kdysi museli narukovat do nenáviděného Wermachtu,na různých místech jen tak tak ušli smrti a ted byli kousek od domova.To je lákalo nejvíc.Padnout v posledních týdnech války se nikomu nechtělo.Proto dali přednost zoufalému pokusu o útěk .Ovšem tak,jak byli v uniformě,prchat nemohli .Proto tajně chodili po chalupách a prosili o civilní šaty .Ovšem přepočítali se .Maršál Schörner vydal přísné rozkazy .Ještě stále bylo plno těch,kteří se ho báli nebo mu věřili.Ti pak špiclovali mezi kamarády a udávali je .A tak mnohdy skončili před vojenským soudem ti ,kteří se teprve o útěku domlouvali a ještě se o něj nestačili ani pokusit.


Ten,kdo se dostal do spáru vojenského soudu ,neměl naději na přežití.Proti rozsudku nebylo odvolání.Tak se stal domek pana Sporyše v Záblatí,kde polní soud zasedal,místem,kde se bála jen smrt.Nejdříve tam vodili i ty souzené,pak už na takové maličkosti nedbali. a odsuzovali je v jejich nepřítomnosti.Popravovalo se každý den ve čtyři hodiny ráno.Když jsem to zjistil,chodil jsem k matce brzy z rána ,abych se podívané na tu exekuci tajně zúčastnil.V té době jsem se seznámil i s jedním Rumunem ,který byl členem toho komanda smrti..Byl už z těch poprav nervově vyřízený a celý se chvěl.Před popravou si zaskočil k nám do domku,kde jsem pro něho schovával láhev kořalky.Lokl si z lahve a to ho trochu uklidnilo.Později mi lámanou němčinou povídal,kolik jich právě zastřelil a jak exekuce probíhala.


Podívaná to nebyla pěkná,ale umínil jsem si tenkrát,že to musím sledovat,abych o tom mohl později vydat svědectví.Vždy jsem se opatrně plížil za eskortou,která odváděla odsouzené.Na samotné místo exekuce jsem se ovšem neodvážil,protože oni scházívali z hlavní cesty na Bohumín ,kousek pod naší školou v Záblatí,dolů po svahu do malého lesíku blízko rybníka a tam se popravovalo.Někteří odsouzení šli apaticky,jiní plakali a volali rodiče nebo manželky a děti.Mnozí též nadávali Schornerovi,soudu i těm vojákům z eskorty.Vodili je v zimě polonahé ,do pasu svlečené ,protože na tom už nezáleželo.Hlavně ,že pro Wermacht zachránili část jejich uniforem.Ovšem ted ,na konci války, to bylo až komické.Kdo si ty uniformy ještě oblékne.Chodíval jsem za nimi po hlavní cestě až k místu ,kde ji opouštěli a sestupovali po polní cestě se svahu dolů.Na tom místě jsem čekal ,až zazní výstřely .Komando odpochodovalo a přijel selský povoz i se službou .Ta naházela na vůz čerstvé oběti ,mezi nimiž se často našel jeden i více těžce postřelených ,kteří ještě žili.Bez ohledu na to ,všechny zavezli na náš hřbitov v Záblatí a tam je naházeli do společného hrobu.Nové oběti jen posypali vápnem a slabou vrtsvou hlíny. Hrob nezasypávali,protože možná přibudou další.
Ale mě stále zněly v uších výstřely .Jistě ,během té dlouhé války bylo na různých frontách vypáleno miliony výstřelů.Avšak ty ,které byly vypáleny zde na konci války do vlastních vojáků,mely v sobě cosi zlověstného.Byly prodchnuty hlubokou nenávistí,která neznala bratra,přítele a která musela být zrozena,protože porodní bábou byl strach.Strach z konce války ,strach z konečného účtování,strach o vlastní krk.A tak mi připadá ,že to byly vlastně jakési předposlední výstřely druhé světové války v Evropě.Po nichž byl na řadě poslední zoufalý nacistický pokus o odpor a pak už jej jejich kapitulace.


Byl jsem též neviděným svědkem toho,jak na tomto popravišti zastřelili dva sovětské letce a dva sovětské rozvědčíky.Těm tam byl po válce postaven malý pomníček na jejich památku.


Po svém útěku z Německa jsem napočítal zastřelených německých dezertérů asi sedmdesát .Kolik jich bylo před tím? Když pak v noci z 30.dubna na 1.května 1945 osvobodila Sovětská armáda Bohumín,zašel jsem za nimi a všechno jim nahlásil.Ukázal jsem jim hroby,do kterých byli zastřeleni němečtí vojáci naházeni.Ovšem co s tou mou informací podnikli ,to nevím.Maršál Schörner utekl toho večera 30.dubna 1945.To už měli Rusi obklíčenou celou Ostravu i Bohumín a tak mu zbývala poslední cesta na Rychvald a Orlovou.Odjel auty i s celým svým štábem.







Image

Tak tolik ze vzpomínek statečného bohumínského odbojáře pana Štěrby.Jak budu mít čas ,zkusím zajet na ten záblatský hřbitov,jestli tam ten masový hrob ještě je.

Zdroje -www.valka.cz
http://www.totalmag.cz/valka/94-galerie-osobnosti/2490-ferdinand-schoerner-1261892--271973-.html

kniha- Cesty a osudy bohumínských odbojářů


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 6/10/2013, 19:12  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Schopný veliteľ a obľúbený Hitlerov fanatik. Ovšem na konci sa ukázal v pravom svetle. Opustil svojich vojakov a dezertoval. Čiže urobil sám to, čo u iných kruto trestal. Trest 4,5 roka za dezerciu a zabitie vojakov wehrmachtu - bol nízky. A v roku 1963 mu bol aj čiastočne vrátený dôchodok.


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
BERNADOTTE
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/5/2015, 18:50  Předmět:  Re: Ferdinand Schörner Odpovědět s citátemDolůNahoru

Snažím se mapovat poslední dny maršála a tady předkládám svou verzi:

V okolí Děčínského Sněžníku ve dnech 24. až 27. dubna 1945 odpočívala divize ROA gen. Buňačenka. Dne 27.4.45 divizi navstěvuje v pověření maršála Schörnera generalleutnant von Natzmer,velitel štábu armády Mitte.V těchto dnech přes Sněžník ustupovaly jednotky Wehrmachtu a holandské oddíly SS. Generalleutnant von Natzmer, tlumočí Buňačenkovi rozkaz maršála k přesunu divize směr na Brno a k okamžitému nasazení proti postupujícímu nepříteli.Generál Buňačenko naoko souhlasí. V žádném případě, ale nesouhlasí s přepravou po železnici, argumentuje, že chce divizi udržet pohromadě. Tuto odpověď Natzmer bere jako souhlas a odjíždí ze Sněžníku.Nasledně Buňačenko dává příkaz k pochodu směr JIH – Teplice.


03.05.45 V Hradci Kralové přistává nový velitel Luftwaffe Robert Ritter von Greim, doprovázený svou milenkou leteckým esem Hannou Reitschovou s rozkazem od Dönitze pro Schörnera ve Velichovkách.

04.05.45 Schörner je ve Velichovkach a dohlíží na ošetření zraněné nohy von Greima hovoří spolu o odletu z bombardovaného Berlína a o přepravě Hitlera s Ju52/3m ,přistávalo se těsně nad Braniborskou bránou Současně z Flesenburgu přiletěl opět od Dönitze K. H. Frank k jednání s maršálem Schörnerem

05.05.45 v 21.40 hod. velitel Waffen-SS v Protektorátu Čechy a Morava Carl von Pückler- Burghauss zasíla do štábu Heeresgruppe Mitte, který sídlí ve Velichovkách žádost o letecký útok na Prahu.

06.05.45 Robert Ritter von Greim s Hannou Retschovou odlétají s informacemi od Dönitze pro Kesselringa do Grazu v letadle Do 217. (Proto se Schörner nemohl s už Kesselringem setkat jak se někde uvádí)

06.05.45 na Děčínském Sněžníku přistáva s letadlem Fi156 Ferdinand Schörner. S celým svým štábem se ubytuje v dnešní budově SČE na Teplické ul. v 2.patře a přebírá přímé velení při připravě obrany města Děčín

06.05.45 V Plzni přistál zástupce oddělení G 3, V. sboru, podplk. R. H. Pratt. (Je to ten Pratt co má být pohřben někde v okolí Vlsnice??? nebo je to shoda jmen?) Jeho úkolem bylo setkat se s Schornerem. Pravděpodobně měli nekvalitní nebo starou informaci o tom, že Schorner se nachází ve Velchovkách. Spolu s průzkumnou jednotkou B23 mjr. Carla Dowda se vypravili ten den večer přes Prahu do Velichovek. Maršála tam nenašli-průser tajných služeb-ale o tom se nemluví.Viz následující den,7.5. ráno, kdy američané si mysleli, že už budou mít Schornera v Plzni, proto tam přistala Dakota s rozkazem od Dönitze.Ale ten den byl Schörner v Děčíně.

07.05.45 večer přistává v Plzni v doprovodu američanů plk. generál. štábu ve Flensburgu Wilhelm Meyer - Detring,s rozkazem od Dönitze s určením pro Schörnera. Američané zmatkují a usuzují, že maršál je v Praze a řídí tam bojové akce. Pravděpodobně z rozkazu, který zajistili z 05.05.45 od Carla von Pücklera- Burghausse.

07.05.45 nebo 8. 5.45 Maršál odjíždí s kolonou směr Žatec

09.0 5.45 Schorner nastupuje do letadla Fi156 a s pilotem por. Plockem přistává v Rakousku u Mittersillu

Tak si myslím, že to bylo.....


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/5/2015, 19:31  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Marťasi, co ty na to? Wink


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 17/5/2015, 20:46  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak tohle jsem nestudoval až tak podrobně.Já se jenom držím obecné informace,že uletěl před Rusy a nechal svůj štáb napospas osudu.Mě by spíš víc zajímalo jeho působení zde na ostravsku,jelikož zde jeho vojáci kladli houževnatý odpor.Byl to jeden z generálů ,který byl odborník na obranu,což se zde na ostravsku projevilo.V ždyt v rámci Ostravské operace zde padlo přes 20 000 vojáků Rudé armády a přes 1000 Čechoslováků.To už jsou velké ztráty.Jenom československá tanková brigáda ztratila skoro všechny tanky.Ze 65 tanků ,které měla ve stavu jich dojelo do Ostravy jen 7.Mimochodem můj příštín článek bude o jednom z nich.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58193 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1960s ][ Queries: 19 (0.0475s) ][ Debug on ]