Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 30/8/2015, 12:54  Předmět:  Nemeckí vojnoví zajatci I. Odpovědět s citátemDolůNahoru

Uvedomujem si, že sa púšťam do mierne kontroverznej témy. Zaobchádzanie so zajatcami či už nemeckými alebo sovietskými je citlivá téma, kde je nežiaduce mať neutrálny názor. Nečakajte však odo mňa nijaké hodnotenia ani názory, chcem Vám čitateľom len ukázať, aké to bolo byť nemeckým zajatcom v 2. svetovej vojne.
Myslím si, že téma je to pomerne obsiahla a preto sa Vám budem snažiť situáciu nemeckých zajatcov priblížiť čo najstručnejšie.

Zajatie nemeckých vojakov sa líšilo v závislosti od toho, kto ich zajal. Odlišné bolo stráviť roky v zajatí Britov prípadne Američanov či Kanaďanov než v sovietskom zajatí.
V niekoľkých nasledujúcich dieloch Vám postupne opíšem jednotlivé spojeneckého zajatia a režim, ktorý v nich panoval. V prvých dvoch dieloch stručne opíšem vzájomný vzťah Nemcov a Sovietov v súvislosti so zajateckými tábormi.
Aby čitateľ pochopil situáciu Nemcov, je nutné začať Sovietmi a ich zajatcami. Keď v júni 1941 Nemci prepadli ZSSR, v nasledujúcich dňoch sa dostali tisíce sovietskych vojakov ako aj civilistov do nemeckého zajatia. Celkový počet Sovietov v nemeckom zajatí sa do konca roku 1941 zvýšil až na 3,3 milióna. Nemci pre nich nemali pripravené zásobovanie.
Zrejme úmyselne, keďže už Hitler sa v marci 1941 vyjadroval, že “Táto vojna bude odlišná od boja na západe. Vojnu proti Rusku nemožno viesť rytiersky. Ide o zápas svetonázorov a rasových protikladov a preto ho treba viesť s nebývalou nemilosrdnou tvrdosťou. Všetci dôstojníci sa budú musieť zbaviť názorových prežitkov. Musíme ustúpiť od stanoviska vojenského kamarátstva. Komunista nie je kamarát ani vopred, ani potom!“
Zodpovedné oddelenia OKW (Najvyššie veliteľstvo ozbrojených síl) a OKH (Najvyššie veliteľstvo pozemných vojsk) počítali s veľkými počtami zajatcov, v duchu taktiky Blitzkrieg, prípravy na ich stravu, zásobovanie a využitie však boli nedostatočné. Sovietskymi zajatcami sa už pred samotnou operáciou Barbarossa pohŕdalo, „zabudlo“ sa na ich ubytovanie apod. Humanitárna katastrofa sa nenaplánovala, no v tichosti a z nedbanlivosti sa pripúšťala.
Preto nemôžeme byť prekvapení, že keď v prvých týždňoch júla 1941 Nemci získali státisíce zajacov pri Minsku či Bialystoku, nešťastie bolo za dverami. Sám ministerský radca Organizácie Todt Xaver Dorsch k tomuto napísal: “100 tisíc vojakov a 40 tisíc vojakov bolo nahnaných na priestor veľkosti berlínskeho Wilhelmsplatzu. Zajatci sa sotva mohli hnúť, svoju potrebu boli nútení vykonať tam kde stáli....Problém stravovania je takmer neriešiteľný, zajatci sú čiastočne šesť až osem dní bez potravy a v zvieracej apatii vyvolanej hladom, poznajú len jedinú túžbu: dostať sa k niečomu na jedenie.“
Podľa lekára Fjodora Čumakova, kt. bol prítomný tomuto všetkému dostali zajatci jesť až 9. deň. Zajatec dostal na deň dve plné naberačky mastnej „polievky“ a k tomu namiesto chleba výlisky slnečnicových semienok. Navyše nie všetci zajatci mali k dispozícii ešus alebo inú nádobu na mastnú polievku. Preto sa stávali tragikomické až desivé scény, kedy ľudia, kt. nedisponovali miskou nemali ako jesť. Niektorí to riešili tak, že dostávali svoj biedny prídel do čapice či helmy.
No pohrôm nebol koniec. Títo nedostatočne zasýtení a ubytovaní zajatci boli neskôr nútení pešo pochodovať do nemeckého týlu. Sami Nemci si uvedomovali, že takéto pochody budú znamenať smrť pre množstvo podvyživených sovietskych zajatcov. Ako poznamenal nemecký vojak Karl Erler: “Ruskí zajatci vyzerali zle, ako neskôr Nemci po Stalingrade. Radšej sme sa na nich veľmi nepozerali.“
O to paradoxnejšie vyznieva hlásenie plukovníka Lahousena z II. oddelenia Abwehru adresované OKW, kt. hlásil:
“6. armáda vydala rozkaz, že všetkých vlečúcich sa zajatcov treba zastreliť. Bohužial, toto sa robí na ceste, ba aj v osadách a obciach, kde domáci obyvatelia sú očitými svedkami týchto postupov.“
Určite Vám je známy osud 6. armády, o ktorej bude reč neskôr. Nie je preto vylúčené, že toto neľudské zaobchádzanie so zajatcami sa potom dostalo práve tým nemeckým vojakom po Stalingrade, ktorí tento rozkaz vykonali.
Preživší týchto pochodov boli neskôr nahnaní do táborov. Aj keď termín tábor je nepresný. Zajatci bolo nahnaní na plochu obohnanú ostnatým drôtom, v rohoch boli 4 strážne veže a areál bol prázdny. Baraky si museli Sovieti svojpomocne postaviť. Vedenie okresu Falkenberg (Horné Sliezsko) k tomuto 11. septembra 1941 dodalo: “Zajatci si kuchynským riadom a rukami vyhrabali do zeme diery, kde sa zdržiavajú cez noc. Stravovanie je síce skromné ale postačujúce. Na raňajky sa podáva teplá káva a na obed je vždy eintopf. Večer sa vydáva studená strava = vojenských chlieb (1 kus na 5 mužov) a marmeláda. No pre týchto nenažraných podľudí je to príliš málo a tak sa v prvých dňoch a týždňoch dalo pozorovať, že ako zvieratá žrali trávu, kvety a surové zemiaky. Keď už na mieste tábora nenašli nič na jedenie, zamerali sa na žranie ľudí.“
Trošku predbehnem čas. V marci 1942 vydalo ríšske ministerstvo pre okupované východné územia memorandum, ktoré okrem iného hovorilo: “Osud sovietskych vojnových zajatcov v Nemecku je tragédia najväčšieho rozsahu. Z 3,6 milióna zajatých je dnes práceschopných sotva pár stotisíc. Veľká časť z nich umrela od hladu alebo zahynula pre výčiny počasia. Takisto tisíce podľahli aj škvrnitému týfusu.“
Do konca roku 1941 zomrelo v nemeckom zajatí 1,4 milióna Sovietov. Niekedy okolo októbra 1941 si Nemci sami uvedomili, že by množstvo zajatých mohli využiť ako totálne nasadených, podobne ako tomu bolo v 1. svetovej vojne, keď zajatí Rusi pracovali pre nemecké vojnové hospodárstvo. Hitler bol nútený poskytnúť nemeckým podnikom týchto zajatých Sovietov. Najprv sa proti tomu bránil, bál sa „boľševickej nákazy“ nemeckých robotníkov. No situácia pred Moskvou ako aj tlak nemeckých priemyselníkov ho donútila zmeniť názor. Avšak pred samotným nasadením bolo nutné zajatcov rozdeliť. RSHA (Hlavný ríšsky bezpečnostný úrad) uzavrel s OKW dohodu o tomto roztriedení. OKW podľa dohody spravilo hrubé rozdelenie v samotných táboroch a zvyšné delenie vykonali „vyškolené“ pohotovostné oddiely SS. RSHA sa zamerala na zajatcov, ktorí spadali do definície:
1. komisári a komunistickí funkcionári
2. sovietska inteligencia
3. všetci židia
4. buriči a fanatickí komunisti
Zajatcom zaradeným do týchto skupín sa dalo zvláštneho zaobchádzania. Formálne boli prepustení zo zajatia a boli automaticky zaradení do koncentračným táborov, kde boli popravení (Dachau, Sachsenhausen, Buchenwald) prípadne sa upracovali na smrť v kameňolome (Mauthausen). Podľa nemeckých záznamov padlo za obeť takejto selekcii okolo 50 tisíc sovietskych zajatcov. Nasledujúce roky vzrástol význam sovietskych zajatcov, keď sa stali dôležitou súčasťou nemeckého vojnového hospodárstva. V roku 1943 ich pracovalo na území Nemeckej ríše okolo 600 tisíc zajatcov. Ich stravovanie a ubytovanie sa mierne zlepšilo, no aj tak bola úroveň ich zabezpečenia o mnoho nižšia než úroveň starostlivosti o angloamerických zajatcov. Podľa nemeckých prameňov sa do zajatia dostalo celkovo 5 750 000 Sovietov, z ktorých podmienky zajatia neprežilo takmer 3,3 milióna, či už z hladu, z chorôb alebo popráv.
Čo teda mohlo za túto zlú situáciu? Ako som už napísal vyššie, jednak to bol nezáujem nemeckého vojenského velenia a zrejme aj Hitlerove pokyny a rozkazy o dobyvačnej a vyhladzovacej vojne proti komunizmu a slovanskému obyvateľstvu. Aký mal na to však názor obyčajný vojak wehrmachtu Ewald Okrafka? “Zajatecký tábor Rusov som videl až neskôr. Wehrmacht nebol schopný týchto ľudí stravovať tak, aby nezanedbával vlastné zásobovanie. Preto v táboroch prepukali epidémie a mnohí zomreli. Nebol to zámer nášho vedenia, bola to vojna.“
Neviem akú úlohu zohrala v nemeckých plánoch skutočnosť, že Sovieti v roku 1931 uznali len ženevský Dohovor o zlepšení osudu ranených a chorých príslušníkov ozbrojených síl v poli. Haagský dohovor z roku 1907 O zákonoch a obyčajoch pozemnej vojny ani ženevský Dohovor o zaobchádzaní s vojnovými zajatcami z roku 1929 však neuznali. Až v júli 1941 Sovieti prevzali isté záväzky zo ženevského dohovoru o vojnových zajatcoch napr. zaobchádzanie primerané služobnej hodnosti, lekársku pomoc, dostávať balíčky alebo korešpondovať s príbuznými. Ale záväzky typu zákaz zaradenia zajatcov na práce škodlivé zdraviu či právna pomoc zajatcovi obvineného zo zločinu neboli prevzaté. Preto Sovieti neboli povinní oznamovať Červenému krížu alebo vláde zajatcu oznámiť skutočnosť, že bol zajatec popravený.
To je koniec prvého dielu. Síce sa netýkal nemeckých zajatcov v sovietskom zajatí no považoval som za nutné aspoň takto stručne opísať pomery, aké panovali pre Sovietov v nemeckom zajatí v prvých rokoch ich vzájomnej vojny.
Vidím v tom isté východisko a jeden z dôvodov toho, ako sa neskôr Sovieti správali k Nemcom.


Image
Image
Image


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 30/8/2015, 14:54  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Máš knížku Zajatci od Guido Knoppa?


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 30/8/2015, 14:57  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jo.
Prečítal som ju a tak nejak sa musím podeliť o to, čo tam je napísané. Aj keď som trošku skeptický voči tomu napísanému, šak vieš, že niekedy veteráni toho nakecajú viac než je zdravé, ale aj tak tá kniha stojí za to.
Plus som si spomenul na Knappeho knižku a na Hartmanna, ktorí boli tiež v sovietskom zajatí.




Naposledy upravil private_joker dne 30/8/2015, 23:21, celkově upraveno 2 krát
  
jarl
Obergefreiter


Věk: 45
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 30/8/2015, 17:19  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

To je velice slibný začátek dozajista zajímavé série. Není od věci si na začátku připomenout, jakým způsobem se árijští nadlidé chovali k sovětským zajatcům, na což se v posední době bohužel často zapomíná.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 30/8/2015, 22:43  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Právěže o sovětských zajatcích je toho známo dost, takže uvidíme, jak to bylo opačně.
Ale všeobecně pro Němce platilo, že americké zajetí byl pro ně ráj, oproti tomu, co je mohlo čekat v zajetí sovětském. To dá rozum.


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2015, 06:42  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Stuka napsal:
Ale všeobecně pro Němce platilo, že americké zajetí byl pro ně ráj, oproti tomu, co je mohlo čekat v zajetí sovětském. To dá rozum.


Obecně asi jo, ale Private určitě napíše, že Američané že část zajatců předali Francouzům a Němce humor rychle přešel. Mr. Green


  
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/8/2015, 11:56  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jak to asi nazvat.Zaseli vítr a sklidili bouři. I na tomto případě je vidět že komunistický a fašistický režim jsou si podobné.A to včetně těch dvou magorů co to tehdy řídili.Zavrhnout své vojáky a prohlásit za vlastizrádce když padnou do zajetí,tak to už svědčí o mdlém rozumu.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 45
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 14/9/2015, 22:42  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Dnes běžel na Čt2 druhý díl německého dokumentárního seriálu Hitlerův wehrmacht (reprízovat se bude 16. a 19. září). Vypovídala v něm řada pamětníků a na začátku se věnovali i otázce otřesné péče o sovětské zajatce. Je zajímavé, že Němci většinou tvrdili, že i když jim připadali rasově méněcenní, jejich krutý osud pokládali za ostudu německé armády, ale nemohli s tím nic dělat. Plánovači s péčí o zajatce nepočítali a proto pro ně nebylo nic připravené, jak už popsal Privat.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

75367 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1862s ][ Queries: 19 (0.0377s) ][ Debug on ]