Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 10:12  Předmět:  Boj o Britské Somálsko Odpovědět s citátemDolůNahoru

Boj o Britské Somálsko


Tak jak za Druhé světové mezi sebou znepřátelené státy bojovaly po celém světě, bojovalo se i v jejich koloniích. Poté, co Itálie vyhlásila 10. června 1940 válku Francii a Velké Británii, byla na spadnutí válka i ve východní Africe. Tam měly své državy všichni tři. Itálie svou Italskou východní Afriku (Habeš – tedy dnešní Etiopii - a část Somálska), Francouzi Francouzské Somálsko, Džibuti a Eritreu a Britové své Britské Somálsko a Súdán. Francie záhy musela přijmout příměří a války ve východní Africe se nezúčastnila. Angličané a Italové si to mezi sebou rozdali sami.
Italským jednotkám velel vévoda z Aosty, a na první pohled to byly síly impozantní. Co do počtu disponoval téměř třemi sty tisíci vojáky, přičemž rodilých Italů byla asi třetina, zbytek tvořili Afričané. K tomu disponoval stovkou obrněných aut, šedesátkou tanků, deseti dělostřeleckými skupinami a cca třemi stovkami letadel. Většina těchto jednotek však byla vázána posádkovou službou a zajištěním vnitřní bezpečnosti, protože domorodí náčelníci Italy příliš v lásce neměli. Svou polívčičku v kmenových nepokojích si přihřívali i Britové, kteří válečníky podporovali penězi a občas i zbraněmi.
To Britové měli ve svém Somálsku podstatně slabší jednotky. Jádro jejich sil tvořil tzv. „Somálský velbloudí sbor“ tvořený domorodci o síle asi jednoho praporu a pár menších oddílů. Vojenským velitelem byl podplukovník námořní pěchoty A. R. Chater.
Přítomnost tak slabé „armády“ vyvolávala v očekávání pravděpodobného italského vpádu logickou otázku, zda by nebylo lepší kolonii evakuovat. Ale velitel britských sil na Blízkém východě generál Wavell se s Churchillem shodli na tom, že zadarmo nedají Italům nic. Odpor měl být veden tak dlouho, dokud to bylo možné.
V této souvislosti Britové svá vojska posílili vším, čím momentálně mohli (nezapomínejme, že tyto události se odehrávaly prakticky během evakuace z Dunkerque a na spadnutí byla italská ofenzíva v Egyptě). Chater byl povýšen na brigádního generála a dostal pět praporů, víc mu Wavell dát nemohl. Jeden domorodý prapor přibyl ze severní Rhodesie (dnes Zimbabwe), další z Keni a dva prapory byly indické. Velbloudí sbor posílilo několik rhodeských poddůstojníků. Za elitní útvar byl považován jeden prapor skotských horalů z pluku „Black Watch“. Dále Chater dostal z Keni čtyři 94 mm houfnice, dvě 76 mm protiletadlová děla, pár náklaďáků a víc už nic.
Je tedy jasné, že s takovouto prapodivnou „armádou“ si Chater nemohl nijak vyskakovat a nemohl pomýšlet ani na souvislou obranu hranic. Protože usoudil, že hlavní nápor bude směřovat k hlavnímu městu – přístavu Berbera – rozmístil svá vojska v soutěsce Tug Argan v pohoří asi 80 kilometrů od moře. Jiná cesta do Berbery nevedla.
3. srpna 1940 překročilo italské vojsko pod velením generálporučíka Guglielma Nasiho hranice ve třech kolonách. Jedna kolona směřovala k Francouzskému Somálsku (to pro případ, že by místní legionáři neposlouchali rozkazy z Vichy a rozhodli se Britům pomoci), druhá směřovala k Berbeře a třetí kolona jistila druhou. Dohromady to bylo 23 praporů pěchoty, 21 dělostřeleckých baterií, dvě roty tanků, rota obrněných automobilů a 57 letadel.
V těchto dnech dostali Britové poslední posily, a to v neuvěřitelném počtu čtyř mužů a jednoho děla s třiceti náboji. Jednalo se o generálmajora A. R. Godwin-Austena, který od Chatera převzal velení a všechna jeho dosavadní rozhodnutí schválil. A dále se jednalo o dárek od velitele australského torpédoborce Hobart. Ten když se dozvěděl, že jednotky na frontě nemají prakticky žádné dělostřelectvo, nabídl Chaterovi lodní kanónek určený ke střílení pozdravných salv a jednoho poddůstojníka se dvěma muži k jeho obsluze. Dárek byl vděčně přijat a skutečně použit. Námořníci připevnili dělo na barel, vystřelili na Italy svých třicet nábojů, a pak padli do zajetí.
11. srpna zahájili Italové dělostřeleckou přípravu a zaútočili na Tug Argan. Tři dny se britské jednotky držely, zvláště se vyznamenali vojáci z velbloudího sboru, ačkoli byli vyzbrojeni jen puškami a několika lehkými kulomety. To znepokojilo Mussoliniho natolik, že nařídil vévodovi z Aosty, aby na frontu přisunul veškeré volné jednotky, a aby povzbudil k větší aktivitě i letectvo.
Ale Britové už slábli. Italská převaha v těžkých zbraních byla drtivá, britské jednotky byly nuceny vyklízet jednu pozici za druhou a Godwin-Austen musel začít pomýšlet buď na boj do posledního muže nebo na evakuaci. Druhá možnost byla lepší, a tak 15. srpna dostal od Wawellova štábu k evakuaci souhlas. Následně Britové opustili poslední pozice v Tug Arganu a stáhli se do druhého obranného postavení padesát kilometrů před Berberou. Třetí bylo o dalších dvacet kilometrů dál.
Zatímco Godwin-Austenovy jednotky vedly zdržovací boje, britské a australské námořnictvo zahájilo evakuaci civilistů. Po nich následovali vojáci, celkem bylo evakuováno 7 000 lidí. Evakuace skončila 19. srpna ráno, kdy torpédoborec Hobart nalodil skotské horaly, kteří jako poslední kryli ústup. Téhož dne večer do Berbery vstoupily italské předsunuté oddíly.
A jaké byly ztráty? Posuďte sami. Na britské straně to bylo 260 padlých, nezvěstných a raněných, na italské osmkrát tolik – 2 052 mužů. Nicméně jedna britská kolonie byla dobyta a Mussoliniho propaganda spustila nadšenou vítěznou oslavu. To se vůbec nelíbilo Churchillovi, a když se dozvěděl, jak malé měly jeho jednotky ztráty, usoudil, že odpor nebyl dostatečný (to si ale netroufli tvrdit ani jásající Italové) a nařídil Wavellovi, aby zbavil Godwin-Austena velení a postavil ho před soud. Wavell však s Churchillem nesouhlasil, protože dobře věděl, že od Godwin-Austena víc žádat nemohl. Odpověděl do Londýna stručným telegramem „velký řeznický účet není vždy vizitkou dobrého velitele“, což Churchill chápal jako těžkou osobní urážku a rozhodl se Wavella kapánek umravnit. Sepsal třístránkový telegram s podrobnými instrukcemi co se od něj čeká a doufal, že Wawell pochopí, kdo je jeho pánem. Jenže Wavell si z toho těžkou hlavu nedělal. S klidem Angličana se později přiznal, že „provedl jen ty instrukce, které byly praktické a užitečné a zbytek hodil za hlavu“.
A jak to dopadlo? Italové se ze svého vítězství dlouho neradovali. Již na začátku roku 1941 zahájili Britové ofenzívu. Ze Súdánu zaútočilo 70 000 vojáků (6 000 z Británie, zbytek koloniální jednotky), což sice bylo stále třikrát méně než měl nepřítel, ale v průběhu roku 1941 poráželi Italy, kde si vzpomněli. Velkou pomoc poskytovali Britům etiopští domorodí válečníci věrní svému císaři Haile Selassiovi, který se 6. dubna  1941 triumfálně vrátil do svého paláce v osvobozené Addis Abebě a opět se ujal vlády. Poslední italský oddíl se vzdal koncem listopadu 1941 a tím válka ve východní Africe skončila.

Mapka italského útoku na Britské Somálsko


Image[/URL]


Vévoda Amadeo d´Aosta


Image[/URL]


Wavell


Image[/URL]


Godwin-Austen


Image[/URL]


Haile Selassie ve svém paláci. 1941


Image[/URL]




Naposledy upravil Destroyman dne 12/10/2009, 10:52, celkově upraveno 7 krát
  
miracles
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 11:10  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Super článok a tý taliani to museli mať velmi slabé vojsko alebo lepšie povedané slabých veliacych dôstojnikov ktorý neovládali taktiku boja. Take straty to je hamba Wink


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 11:14  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Taky bych řekl, že to bylo spíš v těch důstojnících. Vždyť za WW1 italští vojáci zas tak hrozný nebyli. A italskejm protifašistickejm partyzánům odvaha taky nechyběla. Soudruh Mussolini holt udělal někde chybu... Rolling Eyes


  
degrel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 13:17  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Mam rozečtené Monte Cassino a tam člověk žasne co se Italové navyváděly Laughing Laughing Laughing


  
miracles
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 14:50  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

degrel napsal:
Mam rozečtené Monte Cassino a tam člověk žasne co se Italové navyváděly Laughing Laughing Laughing


Dufam že potom sem z toho daš nejaky ten članoček Wink


  
norad
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 18:29  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Oni Italové byli v boji kopyta. Poslední schopné jednotky, které vznikly na italské půdě byly římské legie. Pak už to šlo s válčením makarónů z kopce. A vše vyvrcholilo během WWII. Až se divím, že dotáhli do konce habešskou kampa?. Jak jsem už napsal jinde, Italové úspěšně ustoupili/utekli/zdrhli (nehodící se škrtněte) před každým, kdo projevil ochotu je zahnat. A nějaká jejich převaha jim v ústupu vůbec nebránila

Stačí se podívat co vyvádělo italské námořnictvo na tom jejich "Mare Nostrum".
Nebo skvělý výkon jejich jednotek během britské operace Compass v severní Africe. Kdyby tenkrát Wavell nezastavil postup generála O'Connora po bitvě o Sídí Barrání, tak se ústup Grazzianiho armády zastavil asi až v New Yorku.
Britové měli dvě nekompletní divize (30 000 mužů) a Italové zprvu 80 000 mužů, později 9 divizí.
Britské ztráty během deseti týdnů bojů (prosinec 1940 - únor 1941) 500 mrtvých, italské ztráty 130 000 zajatých.


  
degrel
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 5/9/2008, 20:09  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

I když se musí nechat že se našly vyjímky,například bersaglieři a zas tak špatně si nevedla divize Ariete a snad ještě Trieste


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 8/9/2008, 07:16  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

norad napsal:

Nebo skvělý výkon jejich jednotek během britské operace Compass v severní Africe

Jojo, operace Compass, to byl taky dobrej hokej... Very Happy
Nejvíc se v ní proslavil "nepolapitelnej" italskej generál Bergonzoli, kterej utekl nejdřív z Bárdíje, potom z Tobrúku, až ho nakonec přece jen chytili v Sídí Barrání a - dva dny na to pro něj vypravili zvláštní letadlo do Káhiry, protože ho z toho všeho ustupování chytil slepák...
Ale co se musí uznat, zjev to byl charizmatický až impozantní to zas jo. Jeho ksicht by padouši v Hollywoodu určitě brali všema deseti. Twisted Evil

Image


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

56465 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1695s ][ Queries: 19 (0.0204s) ][ Debug on ]