Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 8/10/2012, 19:42  Předmět:  Od výroby amoniaku k bojovým plynům Odpovědět s citátemDolůNahoru

Od výroby amoniaku k bojovým plynům


Image

Ke konci první světové války obě válčící strany používaly asi 22 různých chemických prostředků od dráždidel plic a pokožky po chemikálie působící otravu krve, kterými byl protivník zasažen pomocí dělostřeleckých granátů, minometů, granátů a leteckých bomb. Chci vám objasnit aspoň v zkratce jak celé toto běsnění začalo.

Otec Fritze Habera (1868-1934) byl bohatý židovský obchodník s chemickými preparáty a produkty ve Vratislavi. Fritzovi se dostalo důkladného vzdělání. Po různých studií a roku vojenské služby se nakonec usadil v Karlsruhe na Technische Hochschule, kde strávil 7 let a kde byl jmenován profesorem. V r.1893 konvertoval z judaismu na protestantismus s nadějí, že mu to v Německu usnadní vědeckou kariéru. V r. 1909 provedl demonstraci svého objevu, který ho na poli chemie navždy proslavil. Podařilo se mu vyřešit dlouhodobý problém chemie, který vědce trápil už od konce 18. století, kdy bylo objeveno, že amoniak, nepostradatelný pro hnojiva a výbušniny, se skládá z jednoho atomu dusíku a tří atomů vodíku. Od té doby se chemici snažili neustále vyrobit syntetický amoniak, avšak marně. Syntéza vyžadovala vysoký atmosférický tlak i vysokou teplotu. Haberovi se sice podařilo časem získat tenký pramínek čpavku, avšak pochopil, že potřebuje nějaký katalyzátor, aby chemická reakce mohla rychle proběhnout a aby bylo možné čpavek průmyslově vyrábět. Po vyzkoušení různých kovů, Haber objevil, že prášek vzácného kovu osmia je vhodný katalyzátor. Haber ve svůj slavný den 2. července 1909 vyrobil amoniak o rychlosti sedmdesáti kapek za minutu za přítomnosti dvou významných představitelů velkého německého chemického koncernu BASF. Tento podnik sice vykoupil veškerou zásobu osmia na světě, ale jeho tým chemiků na čele s Carlem Boschem musel nutně najít vhodnější katalyzátor. Po několika tisíckách pokusů nakonec objevili ideální katalyzátor, skládající se ze železa, oxidů hliníku, kalcia a potaše. Tato receptura se dodnes nezměnila. V r. 1911 byl Haber jmenován vedoucím na nově vytvořeném institutu Kaisera Wilhelma pro fyzikální chemii v Berlíně.

Následně v prvním desetiletí 20.století došlo k velikým změnám v německém chemickém průmyslu, které si vyžádala doba. Carl Duisberg, hlavní výkonný ředitel firmy Bayer, přišel k nápadu sloučit přední chemické podniky v kartel, což by eliminovalo některé problémy se kterými se potýkal německý chemický průmysl. Kartel spojil "velkou šestku" německé chemie v Interessengemeinshaft, tedy IS Farben (Bayer, BASF, Agfa, Hoechst, Cassella a Kalle). Cílem bylo omezit konkurenci mezi členy kartelu a zavést způsob podílu na zisku. Každý podnik si ovšem ale zachoval svou nezávislou identitu a každý měl volné ruce pro svůj výzkum a vývoj. Ke konci r.1913 BASF produkoval až 5 tun syntetického amoniaku denně. V následujícím roku před začátkem první světové války, byl podnik schopen produkovat až 40 tun denně, z větší části pro umělá hnojiva. Když po vyhlášení války, britské námořnictvo zablokovalo import chilského ledku do Německa, který byl potřeba pro výrobu výbušnin, vyvstala otázka, čím ho nahradit. Carl Bosche byl předvolán od Berlína, zda by bylo možné výrobu amoniaku nahradit výrobou kyseliny dusičné. V květnu 1915 byla v BASF zavedena velkovýroba kyseliny dusičné. Mezitím Institut císaře Viléma pro fyzikální chemii začal pod vedením Habera spolupracovat s průmyslem, vládou a armádou. Haber dal sebe i svůj institut do služeb ozbrojených sil a produkce chemikálií vhodných pro výrobu umělých hnojiv a výbušnin úspěšně vzrůstala. V prvních týdnech války řešil problém armády, aby vyvinul nemrznoucí směs, která by se obešla bez vzácného toluenu, nutného pro výrobu trhavinu TNT. Haber našel alternativu v xylenu a v dalších derivátech ropy.

Na frontě se mezitím hledaly jiné prostředky, kterými by bylo možné zvrátit výsledek války v prospěch Německa. Přišla do úvahy i možnost použití otravných plynů jako zbraň. Po neúspěšném pokusu, kdy byl proti Rusům použit brom, Haber upozornil na přednosti chloru. Chlor byla látka, která se hojně vyskytovala v závodech na barviva. V BASF byl skladován v kovových nádobách, vhodných pro bitevní pole. IG Farben urychlil výrobu jedovatého chloru. V tomto momentě je však potřeba podotknout, že Haber nebyl první, který přišel na myšlenku použít jedovaté plyny jako zbraň. Konkrétně plynný chlor byl v r. 1862 jako zbraň doporučen v americké občanské válce a předtím v r. 1842 ve francouzsko-alžírské válce byl použit toxický kouř.


Image

Haber byl nadšený šovinista, tak jako mnozí jeho kolegové a chtěl se podílet na válečném úsilí, když už vzhledem ke svému věku nemohl narukovat a jako Žid nemohl být ani záložákem. Pokládal za svou povinnost přispět něčím do služeb ozbrojených sil. Ztotožňoval se s myšlenkou, že „německá armáda a lid Německa jsou jedno.“ Podepsal manifest, který vypracoval známý spisovatel a Žid Ludwig Fuldy „Die Kulturwelt! Ein Aufruf!“, ve kterém byla popírána zodpovědnost Německa za vyvolání války a vyzdvižen německý militarizmus jako nezbytná součást německé kultury. (Albert Einstein odmítl manifest podepsat.) Šovinismus však nebyl známkou jenom Německa. Ve stejné míře byl rozšířen třeba i ve Francii.

V rámci své práce Haberův výzkumný program chemických zbraní vyvrcholil prvním použitím zbraně hromadného ničení na francouzských Alžířanech dne 22. dubna 1915. Haber se pohyboval po německých zákopech a spolu s jinými kolegy počítal rovnice a kreslil grafy, ve kterých se kalkulovalo s počtem zraněných a mrtvých za použití jedovatých plynů, které se podle jejich chemických vzorců vyráběly.

22. dubna 1915 v 17,00 hod. byl Haber a jeho spolupracovníci zakopán podél fronty na německé linii v Ypres. Z druhé strany byli zakopáni francouzští záložníci a alžírské divize francouzské armády. Německé vědce chránily plynové masky a měly k dispozici 5370 válců s obsahem plynného chlóru v kapalném stavu, z nichž každý válec vážil 200 liber. Když dostali rozkaz k útoku, otevřeli ventily a během 10 minut vypustili všechen plyn. Vítr hnal k zákopům 5 stop vysoký příkrov žlutozeleného plynu. Zůstal po něm zákop s mrtvými vojáky a asi 50 opuštěných děl. Chlor útočí na sliznice nosu, úst a hrdla a způsobuje udušení a slepotu.

Haber byl přesvědčen, že plynová válka je vyšší formou zabíjení, že být zasažen plynem je lepší, než nechat se roztrhat granátem a že nová metoda ušetří životy mnoha vojáků, protože díky ní je možné dosáhnout rychlého vítězství.

Spojenci z tohoto „pamětného“ dne hlásili, že zahynulo asi 5000 vojáků a 10.000 utrpělo zranění, (podle německých zdrojů to byla jenom jedna třetina). Dne 12. června použili Němci proti Rusům v Haliči směs fosgenu a chloru. Fosgen je velmi toxický, zasažené krysy a ptáci umíraly okamžitě po zasažení.
Porušení mezinárodních konvencí Německem vyvolalo odvetu ze strany Spojenců podobného ražení. Mnozí z obou válčících stran pokládaly novou zbraň, bojový plyn, za nepřijatelnou nejen z důvodu zhnusení, ale i z praktického hlediska: pokud se vítr otočil anebo nepřítel byl ze strany převládajícího směru větru, mohl plyn pouštět častěji a byl tudíž ve výhodě.

Dne 1. května Haber v Berlíně se svou rodinou a přáteli oslavil povýšení na kapitána, což byla pro vědce bezprecedentní pocta. V noci potom jeho žena, sama vynikající vědkyně a jedna z mála německých žen, které byly nositelkami titulu Ph.D., odešla s Haberovým služebním revolverem na zahradu, vystřelila jednou do vzduchu a potom si vpálila kulku do hrudi. Zda se zastřelila na protest proti Haberově úloze, kterou zahrál při zahájení plynové války, není jisté, ale je to možné.

Haber dál pokračoval ve výzkumu a vývoji zaměřeném na využití plynu jako bojového prostředku. Nakonec se nejvíc osvědčila směs plynu fosgenového plynu a dráždidla, který dokázal proniknout plynovou maskou zv. Buntkreuz. Výzkum a vývoj bojových plynů byl omlouván tím, že obě válčící strany používají chemické zbraně a že každý prostředek, který by válku zkrátil byl vítán.

Po válce chtěli Spojenci Habera postavil před vojenský soud, ale nakonec se v Německu nadále věnoval práci na vývoji chemických zbraní. V r. 1918 dostal Nobelovu cenu za svůj objev průmyslové syntézy amoniaku a těšil se z úspěchu a úctě jako přední představitel německé vědy. Chtěl, aby vznikl Institut chemických zbraní císaře Viléma, ale to se neuskutečnilo. S pomocí zprostředkovatele se Haber podílel na několika významných událostech, kde byly použity chemické zbraně: když španělská armáda použila otravný plyn proti marocké revoluci Abd el Krima nebo při budování továrny na otravný plyn při Madridu nebo pomáhal při vývoji kyseliny kyanovodíkové. Ta měla využití jako pesticid a jako známy smrtonosný plyn (zv. cyklon B).

Image
Na Habera však po válce dolehla těžká deprese z důsledků, které jeho poražená země musela snášet. Reparace vymáhané Versaileskou mírovou smlouvou vyžadovaly od Německa v roce 1921 asi 20 miliard zlatých marek a asi 132 miliard v následných splátkách. Tato částka se rovnala dvěma třetinám zlatých rezerv celého světa. A aby toho nebylo málo, tak Spojenci prohlásili německé pečlivě chráněné patenty neplatnými, včetně výše uvedeného Haber-Boschova postupu, a tím připravili Německo o možnost získání prostředků na zaplacení reparace.
Haber se snažil své vlasti pomoci, jak nejlíp uměl. Hledal možnosti, kde vzít potřebné prostředky. Třeba zlato. Vykalkuloval, že oceány by mohly poskytnout mnoho tun zlata, protože v každé tuně mořské vody se nacházelo několik miligramů zlata. Další výzkum však prokázal, že původní odhad je hodně nadnesený. Ve skutečnosti tuna mořské vody obsahuje asi jenom 0,008 miligramů zlata a jeho komerční těžba tedy není reálná.

Haberova deprese se tedy ještě prohloubila a (paradoxně) největší ránu mu zasadila skutečnost, že v roku 1933 se k moci dostal Hitler. On sám byl sice nacisty ujištěn, že o něho a jeho práci mají zájem a vzhledem ke konverci na křesťanství se ho opatření namířené proti Židům netýká a také že se vysoce cení jeho práce během první světové války, ale když musel kvůli židovským kořenům několik svých spolupracovníků propustit, rezignoval na akademickou funkci a utekl do Anglie. Zemřel na infarkt ve Švýcarsku, kde byl na služební cestě.


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 8/10/2012, 21:38  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

To jsem netušil,že Němci použili chlor i na východní frontě proti Rusům,já měl za to že to bylo pouze na západní frontě.


  
jarl
Obergefreiter


Věk: 45
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 8/10/2012, 21:42  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

citace:
Tento podnik sice vykoupil veškerou zásobu osmia na světě, ale jeho tým chemiků na čele s Carlem Boschem musel nutně najít vhodnější katalyzátor.


Je vůbec možné, aby nějaký podnik opravdu vykoupil všechno vyrobené osmium na světě? A pokud ano nevite někdo jaká mohla být reálná cena veškerých celoplanetárních zásob? Jinak článek je to rozhodně zajímavý a své čtenáře si určitě najde. S tématikou druhé světové války sice souvisí jenom okrajově, ale to nemusí vadit.

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 8/10/2012, 21:58  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Fosgen chemicky COCl2 (index dole) byl použit i na východní frontě. Blíže zdroj:
http://www.seilnacht.com/chemiker/chehab.html

Co se týče toho osmia, je možné že šlo jenom o možnost jeho koupy, ale další zdroj, ze kterého jsem čerpala (John Cornwell, Hitlerovi vědci, nakl.BB/art, r.2005), uvádí, že došlo přímo ke koupy - tak jsem to i uvedla v článku. Ale blíž k tomu, jsem nic nenašla, takže je možné, že je potřeba brát do úvahy i první možnost. Dobře žes na to upozornil, Jarle.


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/10/2012, 18:14  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

citace:
A pokud ano nevite někdo jaká mohla být reálná cena veškerých celoplanetárních zásob?

Neviem koľko peňazí to stálo vtedy, ale napr. pred 4 rokmi bola osmiová aféra na Slovensku a 5 kg Osmia malo hodnotu takmer 50 mil. € Mr. Green


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 10/10/2012, 22:20  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Sorry za chybičku. Gigant chemického nemeckého priemyslu bol IG Farben (nie IS Farben).
Tá cena osmia vám nedá tuším spávať? Mr. Green
Ako to len zistiť, či BASF skúpil jeho zásoby alebo neskúpil? Cez wiki vidím, že vraj v roku 1926 IG Farben mal tržnú hodnotu kapitálu 1,4 miliardy Reichsmark. Možno by teda teoreticky (táto suma deleno šiestimi) BASF mal na kúpu osmia? Len teda do rovnice nevieme dosadiť aké množstvo osmia vtedy na svete bolo a v akej hodnote. To je dosť podstatná nevedomosť.
Sedliacky rozum hovorí, že ak mám možnosť ovládnuť svetovú ekonomiku tým, že vyrobím umelé hnojivo a nasýtim ľudstvo, tak ma nejaká cena osmia nemôže vyviesť z miery. Najmä ak toho množstva osmia nie je veľa a ja sa tým pádom stanem pánom situácie. Ovšem nie nadlho a tak hľadám lacnejší katalyzátor.
No to sú len také moje malé úvahy.


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 10/10/2012, 22:45  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Čo si tak pamätám ešte z Gymnázia, tak Osmium sa najviac ťaží v Juhoafrickej republiky a v Rusku. Otázne je, či tieto ložiská boli už známe na začiatku minulého storočia.
Inak podľa uja Google stojí 100 g Osmia 7700 dolárov. Takže kto má záujem šetrite Mr. Green


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 10/10/2012, 22:59  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Šetriť už netreba. Mr. Green
Leda že by si chcel skúpiť celosvetové zásoby umelých hnojív. Mr. Green


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/10/2012, 07:06  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

V jednom časopise zrovna ted vyšel článek o použití bojových otravných látek ve druhé světové válce,ale ještě jsem to celé nečetl


  
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 11/10/2012, 10:47  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Inak zaujímalo by ma, ako dlho trvalo Dohode, kým vymyslela účinnú ochranu proti tejto chemikálii. Vie to niekto? Stuka napríklad Mr. Green


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 11/10/2012, 13:01  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Stuka se hlásí! Mr. Green

Najprv by si ako vojak armády proti ktorej bol pustený chlór mal ako ochranu v hube napchatý iba kus bavlny. Povieš si určite, že to nie je nič moc. Garantujem ti, že máš v tomto prípade pravdu. Mr. Green
Potom by si si kusom handry, namočeným v špeciálnom príjemne voňavom roztoku, omotal svoj fešácky ksicht.
Keďže pravdepodobnosť, že ťa aj tak z boja vynesú nohami dopredu, by bola stále veľká, nasadzoval by si si na hlavu čoraz viac a viac vrstiev všeličoho- od handier, vriec, motoristické okuliare až po kýbeľ a plutvy na nohách( v tom poslednom žartujem samozrejme).
Napokon by si vyfasoval - a to skoro - v lete 1915 - takúto slušivú masku
Image
a v januári 1916 takúto (PHmasku) ešte viac slušivú vhodnú aj na doma Mr. Green (táto je bez ventilu, čo jej ale na kráse neuberá a poskytovala slušnú ochranu aj proti fosgenu)
Image


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
jarl
Obergefreiter


Věk: 45
Založen: 29. 11. 2011
Příspěvky: 1005
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic
17715.18 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 13/10/2012, 10:06  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Přečetl jsem si článek ještě jednou a zarazila mě nálsedující věta:
citace:
Haber byl nadšený šovinista, tak jako mnozí jeho kolegové a chtěl se podílet na válečném úsilí, když už vzhledem ke svému věku nemohl narukovat a jako Žid nemohl být ani záložákem.
Nechápu v čem byl problém. Židé přece v tehdejší německé armádě běžně sloužili tak proč by Haber nemohl být záložákem?

_________________
Quod licet Iovi, non licet bovi.

Kozoroh Pohlaví:Muž Tygr OfflineOsobní galerie uživatele jarlZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
private_joker
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/10/2012, 10:20  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Jarl - kámo, nad týmto ma ani nenapadlo uvažovať keď som to čítal. Spomenul som si na Hitlerovho nadriadeného, bol to žid a bol to dokonca dôstojník. Alebo nemecký žid pilot Verner Voss, myslím že bol poručík. Ale možno to bolo myslené tak, že žid v určitom veku nemohol vstúpiť do armády. Alebo sa mýlim?


  
Stuka
Unteroffizier



Založen: 09. 08. 2012
Příspěvky: 791
Bydliště: lesy a hory
14046.52 Sigidolar

slovakia.gif
PříspěvekZaslal: 13/10/2012, 20:07  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Priznám sa, že na to neviem odpovedať. Keď som to písala, myslela som, že tým autor chcel povedať, že už vtedy platili v Nemecku určité obmedzenia pre Židov. Tak ako v minulosti bolo bežné aj v iných krajinách. Ale možno to bolo obmedzenie nie v zmysle rasistického ale vzhľadom na vek alebo náboženstvo? Naozaj len tápam.
Jarl, zaskočil si ma a už druhý krát, ale to je len dobre. Možno je to, totálna blbosť a pre Židov žiadne obmedzenia neboli a tak je len dobre, že tu teaz o tom polemizujeme.
Ale vieš to dobre aj sám, že písať prácu zo zdrojov, tzn. že sa na ne spolieham a len do určitej miery ich môžem preveriť. Zasa len z iných zdrojov.
Na opravy tu mám vás - mojich verných čitateľov. Mr. Green


 Pohlaví:Žena  OfflineOsobní galerie uživatele StukaZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Martas2411
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/10/2012, 21:58  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

No tak to je zájímavé a ani já na to nedokážu odpovědět.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

75367 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.3629s ][ Queries: 19 (0.1655s) ][ Debug on ]