Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/12/2007, 12:56  Předmět:  Vznik a vývoj Rudé armády - 2. Odpovědět s citátemDolůNahoru

V lednu 1925 byl národním komisařem pro vojenské a námořní záležitosti jmenován M.V.Frunze. ten se zárove? stal předsedou Revolučního vojenského sovětu SSSR. PO jeho smrti ve věku 40 let v roce 1925 byl jeho nástupcem jmenován K.E Vorošilov. M.V.Frunze během reorganizace Rudé armády napsal: „do posledního dne je naše pěchota a jízda ve srovnání s armádami našich možných protivníků mnohem slabší ve vztahu vyzbrojení dělostřelectvem. Ve srovnání s Polskou armádou jsme měli převahu dvojnásobnou. Asi ten samý poměr byl k rumunské armádě , nemluvě o takových státech, jakými byla Francie a Anglie. V budoucnu neustoupíme v množství ani Polskému dělostřelectvu, ani dělostřelectvu dalších našich sousedů. Vytvořili jsme plukovní dělostřelectvo, zvýšily jsme množství kanónů v divizním dělostřelectvu a nakonec jsme několikrát zvětšili sborové dělostřelectvo. Provedená opatření nás velmi vylepšila a dělají z naší armády tu nejsilnější a bojeschopnou“. Vysoce postavení velitelé Rudé armády v lednu roku 1924 poslali do Ústředního výboru Revolučního sovětu zprávu, ve které požadovali v Rudé armádě odstranění institutu vojenského komisaře a zavedení nedílné pravomoci. Žádost byla odůvodněna tak, že v armádě je již dost připravených komunistů – velitelů a není třeba je kontrolovat.
V roce 1925 Ústřední výbor strany poslal do všech stranických organizací dopis „o nedílné pravomoci v Rudé armádě“. Směrnice upevnila disciplínu a zvýšila bojovou připravenost ozbrojených sil. V roce 19287 bylo rozkazem Revolučního sovětu zavedeno Opatření o komisařích, o nedílné pravomoci velitelů a o pomocnících v politických otázkách. V roce 1934 byl Revoluční vojenský sovět rozpuštěn a národní komisariát se přejmenoval na Národního komisaře obrany. Při něm vznikl Vojenský sovět. Jeho rozhodnutí potvrzoval Národní sovět obrany a uváděl tak v život jeho rozkazy.
V roce 1938 vznikl při Národním komisaři obrany Hlavní vojenský sovět Rudé armády. Patřili do něj předseda K.E.Vorošilov, členové V.K.Bljucher, S.M.Buděnnyj, G.I.Kulik, L.Z.Mechliz, I.V.Stalin, I.F.Fedko, B.M.Šapošnikov, E.A.Šaděnko. V té době vznikal i Hlavní vojenský sovět vojenské námořní flotily. U Hlavních vojenských sovětů byly řešeny otázky upevněné obranyschopnosti Ruska a stavby armády a flotily. Vojenské sověty budovaly okruhy, flotily a armády a podléhali Národnímu komisaři obrany SSSR.
V roce 1931 bylo rozhodnuto vytvořit Dělostřeleckou, Chemickou, Vojensko-elektrotechnickou, vojensko-inženýrskou akademii na základě existujících fakult. Měla být vytvořena i zcela nová vojensko-dopravní akademie. V té době téměř 100% velitelů dostalo speciální vojenské vzdělání. Technická vybavenost Rudé armády byla ve dvacátých letech na nízké úrovni. Na konci dvacátých let bylo v Rudé armádě 7 000 kanónů, zejména ty lehké, protiletadlové dělostřelectvo představovalo nevelké množství kanónů z dob 1.světové války. Protitankové dělostřelectvo nebylo vůbec. Bylo jenom 200 tanků a obrněných automobilů, 350 lehkých a 750 nákladních automobilů; 67 pásových traktorů; 1 000 letadel, hlavně zastaralé konstrukce. Pro přezbrojení Rudé armády Sovět práce a Obrany přijal rozhodnutí „O systému dělostřelecké výzbroje Rudé armády na druhou pětiletku“, „O programu vojensko-námořního průmyslu na léta 1933 – 1938“. Byl schválen plán na vývoj vojenských vzdušných sil v letech 1935 – 1937. Národní komisariát obrany se upnul na výsledky vojenské vědy a počítal se změnami v charakteru vojenských operací. Rozpracovaly a vnesly se od života dočasné stanovy vnitřní služby a bojové stanovy z let 1924 – 1925. Poté byly tyto stanovy nahrazeny novými, neboť v roce 1936 vstoupily v platnost Dočasné polní stanovy, ve kterých byly vypracovány důležité otázky současného boje. M.N.Tuchačevskij ještě ve 30-tých letech upozor?oval, že nepřítel Sovětského Svazu č.1 – Německo, se připravuje k velké válce a v první řadě to bude Rusko. Tento člověk vlastně na toto nebezpečí upozor?oval neustále.
V roce 1929 byl zformován zkušební mechanizovaný pluk. V roce 1930 byl rozšířen na mechanizovanou brigádu. V roce 1932 vznikly jako první na světě mechanizované sbory. Mechanizovaný sbor se skládal ze dvou mechanizovaných a jedné střelecké kulometné brigády, zvláštního protiletadlového dělostřeleckého oddílu, z celkem 500 tanků a 200 obrněných automobilů. Na začátku roku 1936 byly vytvořeny 4 mechanizované sbory, 6.zvláštních mechanizovaných brigád a 6 zvláštních tankových pluků, 15 mechanizovaných pluků jízdních divizí, více než 80 tankových praporů a rot ve střeleckých divizích.
V roce 1935 měla střelecká divize ve výzbroji 57 tanků, kolem sta dělostřeleckých kanónů, 180 těžkých kulometů, 18 protiletadlových kulometů a více než 350 lehkých kulometů. Hlavní zbraní, která byla ve výzbroji Rudé armády, byla modernizovaná puška Mosin. Ale již během sériové výroby byla zavedena automatická puška S.G.Simonova, model 1936, karabina model 1938, lehký kulomet V.A.Děktěreva. Na jeho základě byly vyvinuty tankový, protiletadlový a letadlový kulomet. V roce 1938 byl do výzbroje přijat velkorážový kulomet Děkťarev-Špagin, v roce 1939 nový Děkťarjevův kulomet, Špaginovy pistole a kulomety. V první pětiletce bylo vyrobena na 5 000 tanků a na konci druhé pětiletky měla armáda již 15 000 tanků a tančíků. Tanky měly protikulkový pancíř, technické a bojové parametry byly na nízké úrovni, stroje měly benzínové motory, čímž často docházelo k výbuchům. V roce 1938 činila výroba tanků 2271 kusů za rok, kanónů bylo vyrobeno více než 12 000 kusů, letadel kolem 5 500. V 1937 bylo sestrojeno ještě 500 nových bojových a pomocných lodí různých tříd. V roce 1939 byl v armádě na 56 000 kusů různých druhů kanónů. Z rozhodnutí ústředních orgánů byly v Rudé armádě zavedeny personální vojenské názvy a nařízením Národního komisariátu obrany č.,176 ze dne 3.prosince 1935 byly zavedeny znaky příslušníků armády střední a vyšší velitelské sestavy. Rozkazem č.166 ze dne 20.srpna 1937 byly zavedeny dopl?kové názvy a rozlišovací znaky pro velitelskou sestavu – podporučík; pro vojensko politickou sestavu – mladší politruk; pro vojensko technickou sestavu – nižší vojenský technik. Technické přezbrojení armády vyžadovalo přechod od kombinovaného územně-personálního systému k jedinému personálnímu principu stavby rudé armády. Na konci roku 1937 bylo množství personálních divizí zvýšeno 10x a počet lidí v Rudé armádě byl více než 1 500 000 lidí a více jak 70% velitelské sestavy tvořili dělníci a rolníci. Více než polovina velitelů byla komunisty a komsomolci.
Na konci roku 1938 byly divize příhraničních okruhů definitivně převedeny na personální systém. V roce 1938 byl ukončen přechod ke kádrovému systému vojsk. Na začátku rok 1939 měla Rudá armáda 56 000 kanónů.
Ale v roce 1937 začala Salinova čistka armády. Zatýkání významných vojenských představitelů způsobilo v armádě škody. PO revoluci v roce 1917 sloužilo v ruské armádě 250 000 důstojníků. Více jak 8 000 z nich vstoupilo do služeb Rudé armády a více jak 9 000 důstojníků přešlo do Bílé a dalších armád. Na konci občanské války sloužilo v Rudé armádě 75 000 bývalých důstojníků a generálů. Vojenští specialisté zaujímali velitelské a štábní posty, veleli armádám a frontům. Zvláště velké množství důstojníků bylo ve štábech, mezi profesory na vojenských školách a v akademiích. Generál Brusilov, jež také přešel do služeb Rudé armády, napsal o motivu svého přeběhnutí toto: „Od malička jsem na vojně a za ty roky jsem zažil rozklad armády a tak doufám v opětné nastolení přísné disciplíny a využiju při tom rudoarmějské formování. Nepřipouštěl jsem si, že bolševismus dlouho vydrží. V tom jsem se mýlil, ale jsem snad sám? Jsem přesvědčen, že mnozí, kdo pomáhali Trockému vytvořit armádu, sotva chtěli, aby to byla armáda rudá. Stejně jako já“. Po skončení Občanské války zůstali v armádě velitelé, mající střední a vyšší vzdělání.
V roce 1926 mělo 12% velitelů střední vzdělání a 1,5% vyšší. Na začátku roku 1924 tvořilo vojenskou elitu Rudé armády 43 vojenských vůdclů, mezi nimiž nechyběli: S.S.Kameněv, P.P:Lebeděv, B.M.Šapošnikov, M.N.Tuchačevskij, I.P.Uborevič, A.I.Kork, A.I.Kuk, A.N.Vinogradov, S.Vostrjecov, M.V.Funze, N.N.Pětin, A.I.Jegorov, K.E.Vorošilov, G.Gai, I.Grjaznov, P.Dybenko, N.Kaširin, J.Lacis, K.Něman, J.Fabricius, I.Fedko, I.Jakir, S.Urickij. 32 důstojníků z tohoto počtu pocházelo ze staré ruské armády. V červenci 1931patřilo mezi elitu 47 lidí a patřili mezi ně: předseda Revolučního sovětu SSSR K.E.Vorošilov, jeho zástupce J.B.Gamarnik, M.N.Tuchačevskij a také S.S.Kameněv, A.I.Jegorov, V.K.Triandofillov, V.I.Levičev, B.M.Feldman, I.E.Jakir, I.P.Uborevič, A.I.Kork, I.I.Garkavij, S.P.Urickij, S.M.Bělickij, B.M.Šapošnikov, P.E.Dybenko, V.K.Brucher, V.K.Putna a další. Z vyjmenovaných se během občanské války vyznamenalo jenom 11 lidí. – M.Tuchačevskij, S.Kameněv, P.Lebeděv, S.Pugačev, A.jegorov, I.Uborevič, A.Kork, V.Putna, V.Bljucher, V.Triandofillov, K Kalinovskij. Několik tisíc důstojníků bývalé carské armády bylo počátkem 30-tých let zatčeno a odsouzeno na základě smyšlených obvinění komplotu proti sovětské vlasti. V roce 1941 zůstaly z této vyjmenované vojenské elity pouze tři maršálové, a to B.M.Šapošnikov, K.E.Vorošilov, S.M.Buděnnyj. Lidé mimořádných kvalit Tuchačevskij, Gamarnik, Jakir, Uborevič a další velitelé vysokých hodností a stup?ů se zaobírali upevněním obrany státu a armády. Například Tuchačevský v roce 1930 předložil návrh, jež byl podpořen jeho stoupenci, zvýšit množství lidí v armádě a vybavit ji tanky, letectvem a dělostřelectvem. Stalin a Vorošilov byli proti.
V květnu 1932 dal Stalin Tuchačevskému za pravdu a napsal mu dopis: „Nyní, když jsem určité otázky pochopil, musím přiznat, že moje hodnocení bylo příliš ostré a moje závěry – ne vždy správné. Zdá se mi, že můj dopis soudruhu Vorošilovi by nebyl tak ostrý, ale bylo by vhodné o některých špatných závěrech ve vztahu k Vám, přenést spor na tento nový základ. Já to však neudělal, neboť problém pro mne nebyl stále tak jasný. Neha?te mně , že jsem se rozhodl pro nápravu pozdě“.
V roce 1937 NKVD odhalilo „vojensko-fašistický komplot“ v Rudé armádě v čele maršálem Tuchačevským v ústředním aparátu Národního komisaře obrany. Poté se začalo „odhalovat“ i ve vojsku a u flotily. Buděnnyj vystoupil u soudu proti spiklencům ve prospěch viny a vyzdvihl usilovnou horlivost při formování tankových jednotek na úkor snížení počtu a zvětšení rozdílu u jízdy. Významní vojenští náčelníci, kteří získali zkušenosti ve Velké vlastenecké válce, jednohlasně tvrdili, že Tuchačevským a jeho přisluhovači vypracované základy vedení velkých bojových akcí v podmínkách „strojové války“ byly kladně hodnoceny, přijaty a rozvíjeny. Maršál Jeremenko, který se proběhlých cvičení pod Tuchačevkého vedením také zúčastnil, napsal ve svých pamětech: „Počáteční etapa války ukázala, že kdybychom se chovali v přísném souladu s těmi principy, které Tuchačevský zaváděl, měla by válka zcela jiný průběh“. N.S.Chruščev ve svých pamětech uvedl: „Když pracoval Gamarnik, Tuchačevský a další, kteří se řídili politickou prací, ekonomikou, armádní bojovou technikou, tak to šlo i bez Vorošilova. Když byli tito lidé zlikvidováni a na jejich místo nastoupili jiní, jako Mechlis, Šaděnko a Kulik, tak tito byli pro své posty nevhodní. Národní komisariát, a to nepřeháním, se změnil v blázinec, pokud máme na mysli vedení“. S odsouzením Tuchačevského byl tento upev?ovací proces zvýšení bojové moci Rudé armády zpomalen.
Náčelník německého generálnímu štábu L.Beck v roce 1938 pronesl: „S ruskou armádou nelze počítat za ozbrojenou sílu, neboť krvavé represe podlomily její morálku a změnili ji v inertní moloch“. Po lokálních vojenských operacích a sovětsko-finské válce Stalin poznal následky proběhlých čistek a rozhodl propustit z táborů a vězení a vrátit do funkcí část velitelů z důvodu, aby byla upevněna důstojnická sestava Rudé armády. Z 9 579 velitelů, zatčených v letech 1937 – 1938, bylo v roce 1939 osvobozeno a znovuzřízeno 1 457 lidí. Na začátku války a v jejích dvou prvních měsících bylo vráceno do služby z těch, co zůstali na živu, kolem čtvrtiny represovaných generálů a důstojníků. Mezi těmito osvobozenými byl i Rokossovskij, nacházející se v žaláři NKVD dva a půl roku. Celkem bylo do služby vráceno méně než 10% uvolněných a represovaných činovníků vyšší velitelské sestavy. Toto množství ani nemohlo mít vliv na bojeschopnost Rudé armády. Před začátkem války byl Stalin přinucen přiznat, že nebyla doceněna role mechanizovaných a motorizovaných armád. Byly trpěny průtahy a chyby v sestavování jednotek, vybavených velkým množstvím tanků. Od května 1937 do září 1939 bylo v Rudé armádě ze 733 vyšších velitelů a politických pracovníků od maršála po brigádního komisaře represováno 579 lidí. Represím podléhali všichni velitelé vojsk vojenských okruhů. Členové Vojenských sovětů a náčelníci politických správ okruhů, většina politických pracovníků sborů, divizí a brigád, kolem třetiny komisařů pluku a mnozí představitelé vyšších a středních škol, všichni velitelé sborů, téměř všichni velitelé divizí a brigád, kolem poloviny velitelů pluků. Vojenské kolegium Vrchního soudu SSSR zrušilo rozsudky z 11.června 1937 a účastníci „antisovětské trockistické vojenské organizace“ byli zcela rehabilitováni. Represe v armádě vedly k významné výměně vojenského velení před válkou a měly velký vliv na snížení bojeschopnosti armády v roce 1941. Mladí vojenští velitelé, kteří nahradili zatčené, měli na svých postech pramálo zkušeností a pro jejich nabytí bylo potřeba času. Ten však chyběl. Tragické následky represí se pro Rudou armádu a Sovětský Svaz dostavily velmi brzy – během zimní války a v první etapě Velké vlastenecké války. 1.září 1939, v den začátku 2.světové války, zasedání Vrchního Sovětu SSSR přijalo zákon o všeobecné vojenské povinnosti. Rudá armáda se stala personální. A ještě v září 1939 IV.zasedání Vrchního Sovětu SSSR přijalo „Zákon o všeobecné vojenské povinnosti“, podle kterého budou do armády nabrány osoby, které dosáhli 19 let a ty, které skončily střední školu – 18 let. Lhůty výkonu vojenské služby byly stanoveny takto: pro mladší velitele pozemních vojsk a vojenských vzdušných sil do 3 let, pro řadovou sestavu Vojenských vzdušných sil, mladší velitele a řadové pohraničníky do 4 let, pro vojenskou námořní flotilu to bylo 5 let.
Rozkazem Prezidia vrchního sovětu SSSR byly od 7.března 1940 v Rudé armádě zavedeny generálské hodnosti. Hodnost generál-poručíka dostalo 110 osob a hodnost generál-majora obdrželo 80o osob. 8.května 1940 byl namísto Vorošilova jmenován Národním komisařem Obrany S.K.Timošenko. Vedení Rudé armády dne 8.března 1941 zrealizovalo zástupce národního komisaře a systém hlavních a ústředních správ. Prvním zástupcem se stal Maršál Sovětského Svazu S.M.Buděnnyj, náčelníkem generálního štábu se stal armádní generál G.K.Žukov, zástupce národního komisaře pro dělostřelectvo Maršál Sovětrského Svazu G.I.Kulik, zástupce komisaře obrany B.M.Šapošnikov. Zástupcem národního komisaře pro bojovou přípravu se stal generál K.A.Mereckov, náčelníkem Hlavní správy Vojenských vzdušných sil Rudé armády byl jmenován generál-poručík letectva P.V.Ryčagov, náčelníkem hlavní správy politické propagandy byl komisař 1.stupně A.I.Záporožec. od dubna 1941 byla střelecká vojska převedena na normy válečného období. Hlavní všeobecnou jednotkou Rudé armády se stala střelecká divize, v jejíž sestavě byly tři střelecké a dva dělostřelecké pluky, protitankový a protiletadlový oddíl, ženijní prapor, spojařský oddíl, týlové= jednotky – celkem 14 500 lidí, 78 dělostřeleckých polních kanónů, 54 protitankových 45 mm kanónů, 12 protiletadlových kanónů, 66 minometů ráže 120 – 82 mm, 16 lehkých tanků, 13 obrněných automobilů a více než 3 000 koní. Po válce ve Španělsku byl v Rudé armádě nesprávně vyhodnocen význam využití mechanizovaných jednotek a mechanizované sbory byly rozpouštěny.
V roce 1940 bylo znovu rozjeto formování mechanizovaných sborů. Bylo jich sestaveno 9 a v březnu 1941 bylo přijato rozhodnutí o sestavení dalších 20 mechanizovaných sborů. Pro to bylo potřeba 32 000 tanků, z toho 16 600 nového typu. Takové množství však nebylo kde vzít a na začátku války tak bylo zformováno méně než polovina určeného počtu mechanizovaných sborů. Těsně před zahájením války disponovala Rudá armáda 60 houfnicovými a 14 kanónovými dělostřeleckými pluky Rezerv hlavního velení, což bylo 8% veškerého dělostřelectva – to bylo málo. Na jaře 1940 začalo formování 10 protitankových brigád, ale k začátku války ještě nebyla tato činnost ukončena. Vojenské dělostřelectvo příhraničních okruhů bylo zkompletováno zejména dělostřeleckými zbraněmi systemizovaného počtu. U letectva před válkou převládala letadla starých konstrukcí a kolem 80% z celkového počtu ustupovalo moderním německým letadlům. Předpokládalo se vytvoření nových 106 leteckých pluků, ale na konci května 1941 bylo sestaveno pouze 19 leteckých pluků. Rudá armáda měla i výsadkové brigády. Charakter možného bojového nasazení však byl omezen pro nedostatečné vybavení letectva vhodnými stroji. V dubnu 1941 začalo formování pěti vzdušných výsadkových sborů. Do 1.června se je podařilo zkompletovat, ale chyběla technika a tak tato jednotky musely být využity jako střelecká vojska. Protivzdušná obrana státu, přijatá v roce 1932, byla zastaralá a území státu bylo proto rozděleno na jednotlivé zóny protivzdušné obrany. Tyto hranice odpovídaly hranicím vojenských okruhů a podléhali velitelům okruhů. Zcentralizovat správu protivzdušné obrany v celé zemi se podařilo až v listopadu 1941.
Do června 1941 bylo protiletadlové dělostřelectvo zabezpečeno z 85% kanóny střední ráže a ze 70% kanóny malé ráže, ze 70% protiletadlovými kulomety, z poloviny balónovými překážkami a světlomety. Pro protivzdušnou obranu bylo vyděleno 39 leteckých pluků, které zůstaly pod velením vojenských vzdušných sil okruhu. V leningradské a moskevské zóně protivzdušné obrany bylo na 30 radiolokačních stanic RUS-2. Vojenská námořní flotila měla na 600 bojových lodí, 211 ponorek, 279 torpédových člunů, více než 1 000 kanónů pobřežní obrany a více než 2 500 letadel. Do začátku války bylo postaveno kolem 2 500 železobetonových opevnění, ze kterých pouhá tisícovka byla vyzbrojena dělostřelectvem a zbylých 1 500 kulomety a stavba opevněných oblastí ještě nebyla dokončena. Od roku 1939 do června 1941byl schodek v sovětském rozpočtu od 26 do 43%. Výroba a vojenská produkce v této době více než třikrát převyšovala normální tempo průmyslového růstu. V továrnách si dělníci začínali osvojovat výrobu nových druhů bojové techniky. Do výzbroje se dostal nový tank T-34, šturmovik Il-2. Do června 1941 bylo v armádě 1225 tanků T-34, 638 těžkých tanků KV, ale pro plné vybavení armády byly potřeba ještě dva roky výroby. Letadla nového typu tvořila 17,3% celého leteckého parku. Pro vybavení armády novými letadly bylo také potřeba nějakého 1,5 roku. Zvláště složitá zůstávala před válkou otázka velitelského personálu. Bojeschopnost armády snižoval masový postup na vyšší velitelská místa a chyběli mladí velitelé. Tento nedostatek se podařilo odstranit až koncem roku 1941. Velitelský personál byl těsně před začátkem války mladý – 87% osob bylo do věku 35 let a 83% velitelů sloužilo v armádě méně než 7 let, 60% velitelů pocházelo z řad dělníků a rolníků, 79% bylo členy komunistické strany nebo komsomolu. Největším nedostatkem bylo málo zkušeností, neboť většina velitelů v Západním vojenském okruhu zaujímala své posty od roku 1939 a 1940. Na důležitých postech velitelů baterií bylo mnoho poručíků s předčasným ukončením dělostřeleckého učiliště a měli za sebou krátkou služební dobu. V době zahájení války dne 22.června 1941 prakticky ani jeden z nových vojenských náčelníků SSSR nedosáhl dostatečné profesionální kompetence, která odpovídala jeho postu. Při přípravě na válku měl SSSR nad Německem převahu v tancích a letadlech, ale došlo ke zpoždění v kvalitní přípravě vojsk, štábů, velitelské sestavy všech stup?ů.
[glow=red]




Naposledy upravil hoblik dne 13/12/2007, 14:54, celkově upraveno 3 krát
  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/12/2007, 13:30  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Hoblíku, máš tam asi překlep. V roce 1938 nemohl Bljucher sedět v žádný komisi, protože první půlku toho roku velel někde na Sibiři a na podzim ho zavřeli a zabili za špionáž pro Japonce.


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/12/2007, 14:39  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Díky za informaci a obdivuji tvůj postřeh. Je vidět, že články čteš pozorně.
Musím však oponovat. Vasilij Konstatntinovič Bljucher byl v roce 1938 velitel Dálněvýchodního frontu, byl členem ústředního výboru SSSR, byl členem Vojenského Sovětu při národním komisariátu obrany SSSR, byl kandidátem a členem ústředního výboru Celosvazové Komunistické strany. U jezera Chasan bojoval v červenci 1938 a pro údajné velké ztráty byl zatčen 22.10.1938.
Jako maršál SSSR měl mnoho funkcí, ne jenom velení jedné jednotky. Členství ve vojenském sovětu bych přirovnal k dnešnímu členství ve správních radách (nemusíš denně dedět v určité kanceláři).
Tuto informaci mám ze tří zdrojů a více jsem již nehledal.
Přesto díky - při ověřování jsem narazil na další z mnoha ruských serverů.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/12/2007, 14:44  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Ahá, tak takhle to je! Mě totiž zarazlo, jak píšeš "V roce 1938 vznikl při Národním komisaři obrany Hlavní vojenský sovět" a pak se najednou v příští větě vrátíš do roku 1931. Tak jsem to měl za překlep, no.
Ale hlavně, že se to vysvětlilo, ne? Wink


  
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 13/12/2007, 14:53  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Ty máš přeci jenom trochu pravdu. To od toho roku 1931 by měl být pro přehlednost nový odstavec. Ihned upravím - Díky


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58207 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1834s ][ Queries: 19 (0.0311s) ][ Debug on ]