Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
sigi
Generalfeldmarschall


Věk: 54
Založen: 31. 10. 2007
Příspěvky: 977
Bydliště: Poděbrady
17706.66 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 29/1/2008, 22:02  Předmět:  Bitva o Anglii Odpovědět s citátemDolůNahoru

Letecká bitva o Británii


Image

Vývoj bitvy o Británii byl tento - od čtvrtého srpna 1940 do šestého září 1940 probíhalo plánované napadání britského letectva a protivzdušné obrany, přičemž od třináctého srpna 1940 do osmnáctého srpna 1940 byly provedeny těžké nálety na britská letiště (16. srpna 1940 a 18. srpna 1940 hloubkové útoky na letiště v Man-stonu), od sedmého září 1940 do třicátého prvního října 1940 se uskutečnily odvetné nálety na Londýn a pokračovaly útoky proti britskému letectvu a protivzdušné
obraně.
Úspěchy té doby jsou zapsány pouze v číslech. Ztráty na německé straně jsou na
rozdíl od toho popsány tak, jak k nim docházelo.

Z našeho hlediska je zajímavý sestřel z 6. září, kdy pátého potvrzeného sestřelu dosáhl československý pilot sloužící u 303. polské stíhací perutě, Sgt. Josef František. Devítka jejích Hurricanů se odlepila z letiště Northolt v 8.40. Nad Sevenoaks piloti spatřili velkou skupinu bombard o vacích Do 17 a He 111. Podle odhadu je chránily dvě stovky stíhaček Bf 109. Přesila to byla drtivá a Poláci byli navíc v nevýhodné pozici, hluboko pod nepřítelem.'
'Třístatrojku' z převýšení přepadla skupina stodevítek a nastala nerovná bitva, v níž Polákům hrozilo vyhubení. Divoký boj s přesilou se Františkovi podařilo nejenom přežít, ale dokonce se mu poštěstilo sestřelit jeden Bf 109. Sám však mohl mluvit o velkém štěstí, neboť jeho stroj R4175 (RF-R), utrpěl vážné poškození, jak o tom ostatně sám hovoří ve svém strohém bojovém hlášení:
„... spatřil jsem dva nepřátelské letouny. Na jeden z nich jsem zaútočil zezadu a poně-klid z boku, přičemž jsem vystřelil dávku, ze vzdálenosti asi 150 yardů. Nepřítel potom začal pikovat a, já opět vystřelil dávku přes jeho kabinu. Letoun se polom otočil na záda a pikoval k zemi. Z pravé strany jeho motoru vycházel plamen. Mezitím jsem byl napaden dalšími dvěma nepřátelskými letouny, které zasáhly můj stroj do ocasních ploch. Vyhnul jsem se jim o vrátil se do Northoltu."
Františkovou obětí se s velkou mírou pravděpodobnosti stal Bf 109E-4 (W. Nr. 1138) od 3./JG 52. Stroj se zřítil na ulici Stone Street v Sealu poblíž Sevenoaks. Pilot Obit. H. Wal-ler po seskoku padákem upadl do britského zajetí.
Není přesně známa míra poškození Františkova Hurricanů Mk.l R4175 (RF-R), něco však napovídá svědectví polského mechanika Beldeka z 6. září 1940: „... náš hrdina sérzant František se vrátil. Jeho stroj neměl vlastně ocas, křidélka nepracovala, celý letoun byl tak prostřílený, že bylo jen těžké uvěřit, že na něm přiletěl."'
Ve skutečnosti to byl s velkou pravděpodobností jediný sestřel, jehož dosáhl proti JG 52 československý stihač ve Velké Británii.

--------------------------------------------------------------------------------------------
K této nevýhodně pozici 303. perutě přispěla především ta okolnost, že nepřítel se napojil na její rádiovou frekvenci a ohlásil se jejím správným volacím znakem Apany. Dokonce polským přízvukero nařídil 303. peruti návrat na základnu. Teprve po přistání vyšlo najevo, že takový rádiový rozkaz z britské strany nebyl vydán. Je tedy zřejmé, že německá odposlouchávací služba byla velice výkonnáa dokázala pružně reagovat na různě situace. Z devíti nasazených strojů 303. perutě hylo v tomto boji pět ztraceno, mezi nimi i letouny jak polského, tak i britského velitele perutě.
--------------------------------------------------------------------------------------------

Názvy letišť jako Dover, Lymphne, Hastings, Margate, Manston, Maidstone, Canterbury a Eastchurch se vryly do paměti každého německého stíhače, který létal v této době nad Británií. V následující době se podařilo bombardovacím svazům v síle skupiny a letky se silným stíhacím doprovodem dobře naplánovat a provést nálety na letiště okolo Londýna. Byla to doba, která skupině přinesla spoustu úkolů. Prvořadým úkolem bylo chránit bombardovací svazy před stíhacími letouny nepřítele, jak tomu bylo například v Kenley, Biggin Hillu a Croydonu. Útoky v srpnu 1940 se zdařily velmi dobře, protože cíle útoku byly v jižní oblasti Anglie dokonale rozložené, a proto byla britská stíhací obrana roztažena na mnoha místech (a tím pádem rozdrobena). Oproti ní si německá strana mohla při střídavých denních náletech zvolit každodenní těžiště útoku. V těchto dnech se také uskutečnily hloubkové útoky skupiny, dvakrát na letiště v Manstonu a jednou na letiště v Maidstone.
K prvnímu útoku proti Manstonu vzlétla 2. letka pod velením Hpt. Ewalda za ztížené viditelnosti, způsobené mlžným oparem (výška mraků asi patnáct set metrů), odpoledne, osm minut po půl sedmé, poté co bylo zachyceno rádiové hlášení Britů, že do Manstonu dorazil bombardovací svaz, aby natankoval pro následný noční nálet na Německo. Přílet, útok a odlet se dokonale vydařily a úspěch tomuto momentu překvapení odpovídal - bylo zapáleno nebo těžce poškozeno pět bombardérů Bristol Blenheim, dvě stíhačky Spitfire, jeden cisternový vůz, jeden zásobník na letecký benzin, dvě budovy pro ubytování letců a pozemního personálu.
Druhý útok na letiště v Manstonu provedly 2. a 3. letka improvizovaně. Rozkaz k útoku byl dán do sluchátek, protože obě letky už byly připraveny ve vzduchu. Správa letiště totiž zachytila zprávu, že v Manstonu by měl tentokrát přistát kvůli natankování stíhací svaz.

---------------------------------------------------------------------------------------------
Dvacátého šestého srpna 1940 začaly velké útoky německých stíhacích sil, které měly jediný cíl - zničit britskou stíhací obranu.
Tohoto dne absolvovala své první bojové utkání nad Anglií 310. československá stíhací peruť. Sestřelila při něm tři soupeře a sama ztratila dva stroje zničené a dva poškozené.
První nálet toho dne provedlo dopoledne čtyřicet bombardovacích Heinkelů He 111 a tucet Dornierů Do 17 s ochranným doprovodem osmdesáti jednomotorových Messerschmittů Bf 109 a několika dvoumotorových stíhacích Bf 110. Útok byl nasměrován proti několika letištím 11. skupiny Fighter Command v jižní Anglii. Její velitel A/V/M Keith R. Park proti útočníkům vyslal čtyřicet Hurricanů, třicet Spitfirů a několik Defiantů. V prudké srážce bylo sestřeleno šest Dornierů při ztrátě sedmi Spitfirů, tří Hurricanů a tří Defiantů.
Zatímco britští stíhací po boji dopl?ovali palivo a střelivo, odstartovala po poledni další vlna. Jednalo se o osmdesát Dornierů Do 17 od útvarů KG 2 Holzhammer a KG 3 Blitz doprovázených osmdesáti Messerschmitty Bf 110 od ZG 26 Horst Wessel a čtyřiceti Bf 109 od JG 3, z nichž část působilajako předsunutá ochrana. Svaz měl za úkol napadnout letiště Debden a Hornchurch.
Nad mořem se německý útočný svaz rozdělil. Jedna skupina pokračovala na severozápad směrem k Debdenu, zbytek se odpojil a jihozápadním směrem mířil k letišti Hornchurch. První skupina byla nad Colchesterem napadena silnou palbou britských protiletadlových dělostřelců, a proto uhnula na jih. Ke svému cíli, k Debdenu, pokračovala pouze skupinka osmi Do 17. Měla štěstí, že nebyla zaregistrována hlásnou službou, a proto bez problémů dorazila v 15.12 nad debdenské letiště. Debden byl těžce poškozen, několik provozních budov dostalo pumové zásahy a jeden parkující Hurricane vzplanul. Dorniery pak beztrestně unikly zpět na své základny ve Francii.
Skupina, která měla za cíl Hornchurch, narazila na tvrdý odpor stíhaček RAF. Strhl se prudký souboj, který pokračoval až nad moře. Kompaktní formace Dornierů se rozptýlila a letci Luftwaffe obrátili zpět, odhazujíce svůj pumový náklad po celé jižní Anglii. Dvoumotorové Bf 110 nebyly sto samy zabezpečit své svěřence, neboť většina jednomoto-rových Bf 109 se musela pro svůj malý akční rádius vrátit předčasně zpět. Své palivo a část střeliva totiž spotřebovala na celkem zbytečné sestřelování upoutaných překážkových balonů. Když boj skončil, sečetly obě strany své ztráty. Luftwaffe pozbyla pět Do 17, čtyři Bf 109 a tři Bf 110, Britové ztratili pět Hurricanů a dalších pět pro svá bojová poškození bylo nuceno nouzově přistát."
Československá 310. peruť dosáhla tří potvrzených sestřelů - dva Do 17 a jeden BfllO.

---------------------------------------------------------------------------------------------

K nově vznikající stíhací eskadře v Merseburgu byl přeložen velitel Obst. von Eschwege. Velení skupiny převzal Obst. Ewald, Obit. K.-H. Leesmann převzal 2. letku a Obit. Kirchner velení štábní roty.
Sedmého září 1940 v domnění, že stíhací letectvo RAF, které utržilo tvrdé rány v minulých dnech a týdnech, je již zcela vyčerpáno a na pokraji zhroucení, Luftwaffe ustala v tvrdých útocích na letiště stíhaček RAF a provedla masový nálet přímo na Londýn. Hermann Góring poslal proti britské metropoli největší vzdušnou armádu, jakou kdy svět viděl. Tvořilo ji 348 bombardovacích strojů He 111, Do 17 a Ju 88 od KG l, KG 2, KG 3, KG 26 a KG 76, které doprovázelo 617 stíhaček Bf 109 a Bf 110 od JG 2, JG 3, JG 51, JG 52, JG 54 a JG 77, ZG 2 a LG 2. Stíhačum RAF se přes jejich veškerou snahu nepodařilo svaz rozrazit, a tak Londýn zažil skutečný blitz. Bomby dopadaly všude. Na doky v Rotherhithe, Limehouse, Millway a Surrey, na zbrojovku ve Woolwichi, na Tower Bridge. Bouřemi explozí se otřásala rozsáhlá plynárna v Becktonu i elektrárna ve West Hamu... Samotný bombardovací svaz se vrátil v doprovodu JG 52 beze ztrát. Pozdější, časově velmi podobně zvolený útok vedený týž den třemi bombardovacími eskadrami ve třech různých kurzech na Londýn s přirozeně menší vlastní stíhací obranou vyburcoval k obraně mnohem menší stíhací síly.
Devastování Londýna pokračovalo téže noci, kdy byla metropole napadena celkem 318 Heinkely a Dorniery od osmi Kampfgruppen a od Kampfgeschwader 53. Bilance byla opět strašlivá. Od té noci Luftwaffe Londýn bombardovala každou noc, až do 13. listopadu 1940. Pak přišlo na řadu Coventry, Birmingham, Liverpool a další.
V odvetných útocích na Londýn a pravidelných střetech s britským RAF pokračovala JG 52 i v dalších týdnech až do třicátého září 1940 a dosahovala při nich vedle úspěchů také ztrát. V důsledku koncentrovaných útoků na Londýn seskupili Britové takřka celou stíhací obranu v prostoru kolem hlavního města. Do konce října se prováděly denní nálety proti britským ostrovům lehkými bombardovacími svazy stíhacích bombardérů, vybavených Bf 110 a Bf 109 s bombami.
Moto eskadry znělo: „V každou denní dobu bomby na Londýn". Zrovna tak si ale mohli britští stíhací vystoupat na své pozice nad Londýnem a říci si: „Možnost sestřelu nad Londýnem je v každou denní dobu". V prvních dnech měsíce října se boje přesunuly do větších výšek. Takřka každý den letěl svaz stíhacích bombardérů o tisíc metrů výše, takže přitom často došlo k tomu, že se za stíhacím doprovodem vědomě a schválně letícím ve výškách více jak osm tisíc, devět tisíc a deset tisíc metrů táhl bílý proužek zkondenzovaných vodních par. Nastala doba leteckých soubojů ve výškách deset tisíc metrů a doba problémů se zatáčkou nad Londýnem. Byly návrhy udělat povinnou třistašedesátistup?ovou zatáčku nad Londýnem, aby se zabránilo tomu, že „posledního začnou kousat psi". Do shození bomb probíhalo vše při dobře vedeném letu svazu bez nejmenších problémů. Ale obrátka na zpáteční kurz s odpoutáním a zpětným otočením celého svazu poskytla příležitost číhajícím britským stíhačkám.
Létání ve výškách skončilo po nařízení přilétat v prostoru do čtyř tisíc metrů. První lety byly úspěšné, ale pak si toho všimli i na druhé straně. V následujících dnech se příletová výška denně měnila, ale s ohledem na to, aby se za letadly netáhl proužek vodních par. Kdyby se k této taktice přidala pohyblivá a stále se měnící volba cíle v prostoru jihovýchodní Anglie, mohly by být jak stíhací bombardéry, tak stíhači úspěšnější. To však odporovalo nařízení, že na Londýn se musí zaútočit všemi prostředky.
----------------------------------------------------------------------------------------------

Britští, ale nejenom britští historici se shodují vtom, že rozhodnutí vedení Luftwaffe útočit proti Londýnu znamenalo v bitvě o Británii předěl a ve svém důsledku konečnou porážku německého letectva. V první fázi útoku proti Británii se totiž Luftwaffe soustředila na boj proti britskému letectvu. Cílem útoku se stávala letiště, snahou zkušenějších německých stíhačů bylo decimovat britské stíhací letectvo ve vzduchu. Tento plán přinášel Němcům značné úspěchy, potenciál Britů se totiž vyčerpával. Německé bombardéry se v tomto období navíc nevěnovaly útokům proti civilním cílům; jedním z důvodů bylo neznemožnit si budoucí vysněné uzavření míru s Velkou Británií. Samozřejmě že míru vítězného. K přelomu došlo po útoku RAF proti německým civilním cílům, na což Hitler zareagoval požadavkem 'trestu' pro Británii; Luftwaffe se tedy podle přání Vůdce rozhodla 'ztrestat' Londýn. Německé útoky proti britským civilním cílům se staly příčinou nezměrného utrpení britského obyvatelstva, RAF se ale naopak dostalo času potřebného ke zkonsolidování a nabrání nových sil. V mezidobí, kdy Luftwaffe masakrovala civilní obyvatelstvo, vznikaly nové perutě RAF, dokončoval se výcvik nových pilotů, původních britských, nově přišedších ze zemí Commonwealthu i letců-uprchlíků z nacisty okupovaných zemí Evropy. Vznikly tak perutě polské, československé, francouzské, belgické, norské a další. Stíhacímu letectvu RAF opět narostla křídla a Luftwaffe, která se v té době již navíc začala zabývat novými výboji, musela bitvu o Británii ukončit aniž by dosáhla strategického cíle - zničit letectvo protivníka a umožnit vlastní pozemní armádě invazi.
-----------------------------------------------------------------------------------------------

Třicátého září 1940 přišel poslední větší rozkaz letět jako stíhací doprovod ve dne na Londýn. Od té doby létaly bombardovací skupiny, až na jednotlivá nasazení, za špatného počasí, hlavně v noci. Při tomto nasazení byl sestřelen Obit. Kirchner a padl do britského zajetí. Obit. Búsgen velel jako zástupce štábní rotě, ale dále létal u 1. letky.
V tomto mezidobí se přihodily také věci, které se odchylovaly od běžné rutiny. Starty po vyhlášení poplachu, záchranná služba na moři a hloubkové útoky na předsunuté námořní posty nebo honba za přehradovými obrannými balony (po jednom sestřelu zaznamenal Obit. Leesmann a Obit. Kuhle) se staraly o zpestření v době jednotvárných ochranných doprovodů při náletech na Londýn.
Eskadra společně absolvovala od začátku srpna do konce října 1940 kolem stovky nasazení proti Británii. Následující přehled by měl dát jasný obrázek o každém dnu boje. První dny byly určeny k zabydlení na novém místě.

12. srpna 1940

Společné nasazení svazu eskadry k 'volnému lovu' v prostoru Hastings-East-bourne.
Nasazení skupiny - doprovod a ochrana svazu bombardérů (Do 17) při náletu na východní pobřeží Anglie. Nad Barwickem (Sussex) byl sestřelen Fw. Leo Zaun-brecher z 5./JG 52

13. srpna 1940

Nasazení v síle skupiny - sledování navracejících se svazů nad středem Kanálu v rámci velkého náletu 'Y'.

14. srpna 1940

Nasazení v sile skupiny - doprovod rychlé bombardovací eskadry SKG 210 (Bf 110 a Bf 109 s bombami) nad Manston.

--------------------------------------------------------------------------------------------

'Bitvy o Británii' se v rámci JG 52 zúčastnil i jeden z nejslavnějších pilotů nacistické Luftwaffe, budoucí 'Africká hvězda' Hans-Joachim Marseille.
Po dokončení pilotního výcviku byl tento letec přidělen k I./LG 2, což byla podle námi cvičná eskadra, ve skutečnosti to ale znamenalo, že v rámci těchto eskader se dokončoval výcvik budoucích velitelských kádrů Luftwaffe. Jednotka byla nasazena v bitvě o Británii, kde mimochodem často spolupracovala právě s JG 52. Marseille se uvedl jako vynikající stíhač, protože prvního soupeře sestřelil již při svém třetím letu. Po dobu služby u LG 2 sestřelil sedm Spitfírů.
Z LG 2 ale následovalo přeložení a Marseille se stal příslušníkem 4./JG 52, letky, jíž v té době velel Steinhoff. Tento velitel, a rovněž budoucí stíhací eso, se nedokázal s talentovaným ale nedisciplinovaným stíhačem shodnout. Marseille se totiž již v období bitvy u Británii stal slavným svým způsobem života - desítky přítelky?, dlouhé a bouřlivé večírky, nespolehlivost a bohémské způsoby. Současně ale pokračoval v sestřelování nepřátel; paradoxní tak je, že trpělivost nadřízených přetekla zrovna po jednom z úspěchů, jimiž jinak Marseille vykupoval své prohřešky. Poté, co při jednom z bojových letů sestřelil dva Spitfiry, oslavil po návratu nad letiště Berck-sur-Mer svůj úspěch demonstrativními - a zakázanými - výkruty a následně podlétl čtyři metry vysoké telefonní vedení. Výsledkem byly poškozené nosné plochy jeho letounu, Marseillovo třídenní vězení, degradace a přeložení k JG 27. K jednotce, kterou měl proslavit, tak Marseille nastoupil s osobními spisy plnými špatných posudků.
-----------------------------------------------------------------------------------------------

Uprostřed října poklesla bojová síla I. skupiny tak hluboce, že ke splnění rozkazu startovalo průměrně okolo deseti strojů. Když pak při posledním nasazení proti Londýnu dvacátého sedmého října 1940 zaznamenala skupina ztrátu tří strojů najednou, byla skupina s pouhými sedmi bojeschopnými piloty zralá na přesun do zázemí. Třicátého prvního října 1940 se přesunula k novému technickému vyzbrojení a personálnímu doplnění do Krefeldu, kde zůstala až do dvacátého šestého prosince 1940.
Všichni příslušníci I. skupiny, kteří bydleli v okruhu sto kilometrů, dostali dovolenou. Jen málo bylo těch, kteří měli možnost si vychutnat požitek z dovolené. Většina letců slavila vánoční svátky na letišti.

Když v srpnu bitva o Británii dostupovala vrcholu, zasáhla na německé straně do bojů také dvě obrovská dalekonosná děla umístěná na železničním podvozku. Byla umístěná západně od města Calais a na jih od letiště JG 52 v Calais-Coquelles. Stanoviště děl se neustále měnilo, buď kvůli vlastní bezpečnosti nebo pro zaujmutí lepší palebné pozice.
Když se večer zešeřilo a hluk se utišil, bylo možné několik vteřin po výstřelu zřetelně zaslechnout praskavý kvílivý zvuk letícího granátu. Razily si svou cestu zemskou atmosférou nad letištěm JG 52 směrem k jižnímu pobřeží Anglie - do prostoru Doveru.
Dá se předpokládat, že důvodem střelby byl rozkaz zničit tři velké vysílací stožáry, které dnes stojí poněkud více na východ od Doveru. Tyčí se vzdálené jen pár stovek metrů od příkrého srázu padajícího do moře. Za dobré viditelnosti je lze dobře rozeznat dalekohledem z francouzského pobřeží Cap Blanc Než. Tehdy k nim neodmyslitelně patřily přehradové obranné balony. Tyto věže přispěly k vybudování radarového deštníku nad jižním a východním pobřežím Anglie (viz mapka). Hlavně díky pomoci radaru se mohly rychle doručit důležité informace velení stíhacího letectva, a tak s úspěchem zasáhnout proti německým útokům ze vzduchu.
Německé velení leteckých bojů nad Británií muselo o významu těchto zařízení vědět velmi málo, neboť jinak by tyto věže, i přes silnou obranu pomocí přehradových balonů a protiletadlových děl, nikdy nepřečkaly válku. Samotné umístění těchto stožárů už dávalo námět k zamyšlení. Kdyby se jednalo o vysílací zařízení pro navádění lodní dopravy, bylo by určitě umístěno na jihozápadním cípu ostrova 'na konci země', ale určitě ne na nejužším místě 'při cestě do Doveru'. Takové ajiné další chyby velení Luftwaffe musely nutně vést k vysokým ztrátám u nasazených eskader a nebyla jich ušetřena samozřejmě ani stíhací eskadra JG 52.

V Calais-Coquelles v září 1940 náhle vyrazil Bristol Blenheim z nízkovisících mraků (výška přibližně sto padesát metrů) a letěl přímo směrem na stanoviště 2. letky I./JG 52.
Hlídka na strážním stanovišti, které bylo vybavené trojhlav?ovým kulometem MG 15, okamžitě zahájila palbu. Už při zaslechnutí zvuku motorů střelec usoudil, že se jedná o nepřátelský stroj, který se blíží k jeho stanovišti. Natáhl kohoutek u kulometu, odjistil ho a čekal na vhodný okamžik, až bude nepřátelský letoun dobre rozeznatelný. Pak se vše odehrálo v několika málo vteřinách. Identifikování nepřítele - zaměření cíle - zahájení palby.
Ránu za ranou bylo vidět (podle světelné dráhy, kterou za sebou zanechávaly), jak dopadají do míst, kde se nacházela kabina.
Bristol Blenheim neustále ztrácel výšku, až se zřítil po dlouhé pravotočivé zatáčce asi jeden kilometr od základny. Osádka na místě zahynula. Členové osádky museli být s největší pravděpodobností těžce zraněni už po koncentrované kulometné palbě. Pilot se pravděpodobně snažil z posledních sil o nouzové přistání, ale nepodařilo se mu to.
-------------------------------------------------------------------------------------

_________________
www.vojna.net - Největší videoweb o druhé světové válce

Vodnář Pohlaví:Muž Drak OfflineOsobní galerie uživatele sigiZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovi WWW stránkySkypeMSN Messenger
Morybundus
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 30/1/2008, 01:25  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Nejzajímavější letecká bitva dějin tu prostě miluji Embarassed Sigi na starém fóru jsem to neviděl to je asi nový počin co Question Question Každopádně to je tvoje klasika to tvé zpracovaní Wink Wink


  
Charon
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/1/2008, 00:27  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Naprosto s tebou suhlasil Mory..vo vsetkom Very Happy


  
sigi
Generalfeldmarschall


Věk: 54
Založen: 31. 10. 2007
Příspěvky: 977
Bydliště: Poděbrady
17706.66 Sigidolar

czechrepublic.gif
PříspěvekZaslal: 31/1/2008, 00:43  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Přesně tak Mory.. to moje zpracování...

_________________
www.vojna.net - Největší videoweb o druhé světové válce

Vodnář Pohlaví:Muž Drak OfflineOsobní galerie uživatele sigiZobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovi WWW stránkySkypeMSN Messenger
albert
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 31/1/2008, 18:40  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Najlepšia letecká bitka tak to je dobre spracovaný článok super Sigi.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58207 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1934s ][ Queries: 19 (0.0248s) ][ Debug on ]