Obsah fóra Portál Vojna.net Portal
 FAQ  •  Hledat  •  Možnosti  •  Uživatelské skupiny  •  Registrace  •  Profil  •  Soukromé zprávy  •  Přihlášení
Kalendář 
Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma

Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma
Autor Zpráva
hoblik
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 27/5/2008, 14:39  Předmět:  Sovětské železnice v období Druhé světové války Odpovědět s citátemDolůNahoru

Sovětské železnice v období války


I když nešlo přímo o bojové jednotky, myslím, že si železničáři své místo zde jistě právem zaslouží. Nebýt jejich heroických výkonů, kdo ví? Věnuji proto jednu stať drážním pracovníkům a jejich pomocníkům a věřte – určitě se nudit nebudete.
Železniční doprava sehrála v zabezpečení vítězství Rudé armády obrovskou roli. Velká vlastenecká válka v mnohém zkomplikovala a změnila úkoly, které stály před železniční dopravou. Od prvních dnů války byla od železničářů vyžadována rychlá a nepřetržitá doprava ohromného množství vojsk na frontu. To se týkalo samozřejmě i bojové techniky a výzbroje. Aby mohla železniční doprava tyto úkoly splnit, musely se dráhy přestavět na vojenský způsob. Jako první a rozhodující krok byl převod dopravy vlaků na zvláštní vojenský grafikon. Ten byl určen rozkazem Národního komisaře cestou sdělení již v prvních válečných dnech. Tento grafikon předpokládal přednost zejména pro vojenské vlakové soupravy s nákladem a pro vlaky, které byly tak nějak vůbec spojeny s mobilizací.
Přestavba práce na dráze byla navíc velmi zkomplikována evakuacemi. Společně s průmyslovým a zemědělským vybavením se z přífrontové zóny vozilo dopravní zařízení magistrál, závodů a podniků NKPS. Na část železničních magistrál padl v prvních válečných dnech skutečně bezprecedentní přesun výrobních sil státu z oblastí, kterým hrozila okupace, na východ.
22.června 1941 byl na železnici zaveden pro zajištění vojenských transportů vojenský grafikon.
Během války bylo přepraveno na 20 000 000 vagónů – s vojáky a nákladem, municí, bojovou technikou a potravinami. Kdyby se tyto soupravy postavily za sebe, tak by zeměkouli obepnuly v rovníku 4x. Vlaky jezdily v nepřetržitém proudu a někdy mezi nimi byla pouze 600 – 700 metrů velké mezera.
2 500 závodů a podniků bylo vyvezeno „za Ural“ a to umožnilo v nejkratší možné lhůtě obnovit vojenský a průmyslový potenciál. Během evakuace bylo odvezeno na 18 000 000 lidí – na to bylo potřeba více než 1 500 000 vagónů. (evakuaci ruských podniků budu věnovat samostatné pojednání).
V průběhu obranných bojů u Moskvy bylo pro vojenské transporty vyčleněno 333 500 vagónů. V průběhu příprav na bitvu u Kurska převezlo 14 410 vlakových souprav celé armády v plné sestavě.
Ve válečném období obnovili železničáři 120 000 km železnic, 13 000 malých a 3 velkých mostů.
Pro rychlejší pohyb vlakových souprav železničáři využívali technické novinky a moderní pracovní způsoby: rychlé sestavování vlaků, nepřetržitá nakládka vagónů, zavádění těžkotonážních vlakových sestav, vypravování zdvojených vlaků. S cílem zvýšení propustnosti některých úseků bylo na podzim 1941 na železnici zřízeno „živé zablokování“ – každých 800 – 900 metrů mezistaničního úseku stáli signalisté a vlaky jezdily podle jejich signálů. Železničáři se stali hlavním článkem mezi frontou a týlem – zajišťovali dodávky strategických rezerv na frontu, evakuaci cenného materiálu a lidí z okupovaných území, zásobování vším možným.
Železničáři se skoro přímo podíleli na přípravě více než 50 strategických útočných operací, které provedly sovětské ozbrojené síly v průběhu Velké vlastenecké války. Úspěch těchto operací podpořila včasná dodávka střeliva, paliva, potravin a dalších prostředků z hlubokého týla.
Celkový objem dopravy v průběhu příprav na rozhodující bitvy dosáhl 1 000 000 tun. Nelze při tom přehlížet to, že mimo strategické úkoly pro vojsko museli železničáři zásobovat podniky surovinami, palivem, železem a dalším materiálem. Dále musela být neustále v chodu i osobní doprava. Díky vynikající práci železničářů ve válečné době se důležité ekonomické oblasti podařilo spojit do jednoho gigantického komplexu. O významu železniční dopravy hovoří i tato čísla: od roku 1941 do 1945 zajišťovaly dráhy: v roce 1941 – 93%, v roce 1942 – 53 %, v roce 1943 – 58%, v roce 1944 – 68%, v roce 1945 – 76% celkového objemu přepraveného zboží SSSR.
Do velkého zlomu v roce 1943 (poté již byl téměř jasný další průběh války) se železničáři museli účastnit bojů a proběhlo tak velké personální zeštíhlení sovětských drah. Na místa strojvůdců, topičů a dalších specialistů nastoupila mládež a dorostenci. Část mládeže (do 25 let) tvořila na dráze ve válečných letech 32% (34,3% na lokomotivách, 39,3% na vagónech).
Změnil se grafikon práce lokomotivních brigád. Jestli před válkou tato četa obyčejně vozila vlakové soupravy pouze na omezeném úseku, tak za války byl do dopravy zapojen obytný vagón a tato četa jela až do místa určení. Mašinfírové vozili táhli vlakové soupravy na tisíce kilometrů a mnohdy se několik měsíců ani nedostali domů.
Až v roce 1943 vydal I.V.Stalin rozkaz o návratu všech pracovníků na dráze na své původní (předválečné) úseky. To způsobilo upevnění personálu a tím i kvality přepravy.

Uvedu zde také několik konkrétních příkladů, kdy železnice obstála.
Moskva – Běloruské nádraží
Ještě v průběhu První světové války byly k železničním cestám Běloruského nádraží nataženy tramvajové troleje. Touto cestou byly odváženi ranění, kteří přijížděli ve vlakových soupravách a zárove? takto byli rozváženi po Moskevských nemocnicích.
Takováto organizace mnohým zachránila život i v průběhu Druhé světové války. Náměstí Běloruského nádraží mělo v té době dvě velké tramvajové smyčky, po kterých procházelo 6 tramvajových tras. V letech 1941 – 1945 sloužilo toto místo jako nádraží pro odjezd vlakových souprav s vojáky na front a sloužilo jako místo setkání vítězů. Byla to jedna z největších železničních křižovatek v Sovětském Svazu.
Do dnešních dnů se tam každý rok vždy 22.června a 9.května konají slavnosti. Byl také natočen film „Bělorusské nádraží“.

Leningradská blokáda
8.září 1941 fašistická vojska prorazila přes železniční stanici Mga na Schliselburg a zavřeli tak obkličovací kruh. Jedinou cestou, po které bylo možné dopravovat ve velkém objemu materiál do Leningradu a evakuovat lidi z obsazeného města, bylo jezero Ladoga.
Právě zde bylo zahájeno budování úvazišť a přístavišť pro kotvení a velmi rychlým tempem vznikal silný Ladožský železniční uzel. Ve stanici ladožské jezero se množství cest zvýšilo ze čtyř na více jek dvacet, objevily se zařízení pro vybavení, zásobování vodou a byly tam i dva triangly pro otáčení lokomotiv. Do stanice Ladožské jezero (tato stanice byla na ?íjnové železnici nejdůležitějším místem) byli vysláni pracovníci z mnoha jiných stanic. Dva kilometry od stanice Ladožské jezero vyrostla stanice Kabotažnaja. Pro spojení s Leningradem byla provedena rekonstrukce málo aktivního slepého ramena Irinovské cesty. Do války po této trati jezdily 3 – 4 páry příměstských parních vlaků. V roce 1941 se tato trať stala jedinou cestou z obsazeného Leningradu a změnila se tak v důležitou magistrálu. Malinká zapadlá stanice Ladožské jezero se změnila v obrovský železniční uzel s jezerovým přístavem.
12.září 1941 pod výbuchy bomb a střel dorazil k ještě nedostavěnému přístavišti na Ladoze první konvoj vlečných lodí s nákladem pro obklíčené město. V tento den byl také z Ladožského uzlu do Leningradu vypraven první vlak s potravinami. V chladných říjnových dnech 1941, kdy byla ve stanici Ladožské jezero formována první sestava s potravinami (přivezly je vlečné lodě), zahájili hitlerovci vzdušné nálety. Každou chvíli umírali železničáři, přístavní dělníci a říčníci. Práce však zastaveny nebyly. Leningrad očekával potraviny a střelivo. Za 20 říjnových dní bylo od Ladogy k městu na Něvě vypraveno více než 848 vagónů s nákladem a v listopadu to bylo 943 vagónů. Poté Ladožské jezero zamrzlo.
Mezi východním a západním břehem byla zřízena ledová automobilová cesta. Poté, co na začátku prosince 1941 osvobodila sovětská vojska Tichvin, byla zahájena stavba 34 kilometrů dlouhé přípojky od stanice Boibokalo (na Volchovstrojevské cestě) do stanice Kosa na východním břehu Ladogy.
Zde také v únoru 1942 vyrostlo velké jezerní a říční přístaviště Kobona. To dostalo název podle nedaleké rybářské vesnice. Současného rozšíření se dočkal i Ladožský přístav. Objevili se tam nové stanice, které později vytvořily Ladožský uzel. Vznikla tak výtečná železničně – vodní – ledová – automobilová magistrála „Velká země“ – Leningrad.
Ladožský příběh trval déle než rok a každý jeho den byl vyplněn heroickou prací železničářů, řidičů a automobilů, stavařů a vodních pracovníků.
V červnu – srpnu 1943 uštědřila sovětská vojska těžkou porážku německé 18.armádě v Mginském výběžku. 15.září vojáci sovětské 67.armády útokem obsadili Sinjavinské výšiny. Německá vojska odtud dříve odstřelovala výše uvedenou magistrálu. Současně probíhala příprava na velkou útočnou operaci u Leningradu a Novgorodu.
14.ledna 1944 přešla sovětská vojska do útoku a v těžkých bojích porazili německá vojska skupiny „Sever“. Na konci února sovětská vojska postoupila o 220 – 280 km, osvobodila Leningradskou oblast a také část Kalininské. U příležitosti konce blokády se dne 27.ledna v Leningradu konal velký oh?ostroj.
Hitlerovská vojska při ústupu likvidovala železnice, mosty, pevné cesty, kabelová vedení, vodovodní potrubí a další. Mnohé úseky a další železniční objekty byly zaminované. Jenom na cestě od nástupiště Dačnoje do stanice Ligovo ženisté na každém kilometru zlikvidovali na 1500 min.
V osvobozených oblastech byly zahájeny práce na obnově železničních tratí. Pro zahájení provozu mezi Moskvou a Leningradem bylo nutné v šibeničních lhůtách obnovit silně porušený úsek Popovka – Ljuba? – Čudovo – Dubcy.
Práce probíhaly v třicetistup?ových mrazech a v silných vánicích. Na úseku Popovka – Dubcy bylo z děr, šachet a tunelů vyneseno více než 10 000 min , stovky leteckých bomb a nevybuchlé munice. Ve velmi krátké lhůtě se podařilo vybudovat velký most přes řeku Volchov u Čudova a střední mosty přes řeky Rova?, Tigoda a další. Ke dni Rudé armády 23.února 1944 byly všechny tyto práce zakončeny.
Z města na Něvě projel směrem na Moskvu první nákladní vlak. V ten samý den také vlak dojel první vlak do Leningradu. Leningradští a moskevští železničáři současně připravovali první poblokádovou jízdu expresu „Rudá střela“.
7.února 1943 dorazil do Leningradu první poblokádový vlak z Ruska. Za zvuků orchestru dojel vlak do polorozbořeného Finského nádraží. Náklad potravin dovezla do Leningradu četa lokomotivy Eu 708-64 Volchovského depa v sestavě mašinfíry I.P.Piroženka, jeho pomocníka V.S.Datleva a topiče I.A.Antonova.
22.ledna 1943 byla z rozkazu Státního obranného výboru zahájena stavba železnice Schlisenburg – Poljany. Šlo o úsek v místě průlomu blokády a jednalo se 33 km s ledovou estakádou přes Něvu. Zejména tato cesta byla hlavní spojnicí Leningradu a zbytku země.
Nejdříve po této trase jezdily 2 – 3 páry vlaků za den a noc. To však bylo pro zbídačené město málo. Byl proto zaveden konvojový způsob: jednu noc do Leningradu, druhou noc z Leningradu. Interval mezi vlaky, jež zpočátku trval od 20 do 30 minut, byl zkrácen na 3 – 5 minut. Během noci tak mohlo v jednom směru projet 16 – 25 vlakových souprav. Každá takováto cesta se rovnala hrdinství a lidé pracovali za podmínek neustálého odstřelování. Samotní železničáři nazývali tuto trať „Koridor smrti“.
Vítězná cesta byl v provozu do 10.března 1944. železničáři sehráli v evakuaci obyvatel a v zásobování obrovskou roli. 15 000 železničářů bylo navrženo na medaili „Za obranu Leningradu“.

Stalingradská bitva
2.února 1943 skončila Stalingradská bitva. V červenci 1942 bylo ke Stalingradskému frontu vypraveno 556 vlakových souprav nebo 27 800 vagónů s vojenským materiálem. V srpnu 1942 to bylo 605 vlakových souprav (31 600 vagónů) s vojskem a bojovou technikou. Za období obranné etapy Stalingradské bitvy dostal front 7 600 000 střel a min, 182 000 000 patron, 2 300 000 ručních granátů. Pro jejich dopravu bylo třeba 4728 vagónů. Na konci podzimu 1942 hostil frontový úsek Rjazano – Uralské železniční cesty více než 30 vlakových souprav denně. Toto množství převyšovalo předválečnou úrove? 10x!
Se začátkem Velké vlastenecké války byla Rjazano – Uralská a Stalingradská železniční cesta jako jedna z prvních, které začaly přepravovat vojenský náklad. Na západ k frontě proudil nepřetržitý proud vojenských vlakových souprav a v opačném směru na východ jeli vlakové soupravy s evakuovanými průmyslovými a hospodářskými objekty.
Zajištění vojenských transportů pro stalingradské obránce leželo na bedrech kolektivů Rjazano-Uralské a Jiho-Východní cesty. Tyto cesty zásobovaly současně několik frontů: Stalingradský, Jiho-Západní, Jiho-Východní a částečně i Voroněžský.
Pro obranou činnost u Stalingradu byla rozhodující trať Povorino – Kačalino a Urbach – Baskunčak – Astrachan. Pro zvýšení průjezdnosti bylo během měsíce postaveno 20 nových výhyben, dostavěn a uveden byl do provozu úsek Achtuba – Paromnaja s výjezdem k Volze. Postaven byl obchvat Horně – Baskunčakského uzlu a bylo provedeno celkové posílení cesty. Všechny tyto práce probíhaly pod nepřetržitým bombardováním.
I v této oblasti bylo využito konvojového systému: vlaky jezdily ve dne a v noci v jednom směru v intervalech 10 minut. Pro zachování pohyblivosti byly pohyblivé sestavy prostě sundány z kolejí.
V lednu 1942 Předseda Vrchního velení I.V.Stalin podepsal rozhodnutí o stavbě Volžské rokady – železniční cesty Syzra? – Saratov – Stalingrad. Práce vedla Hlavní správa táborů staveb železničních cest a v úseku Saratov – Volsk to bylo NKPS.
V létě 1942 se situace na frontách zhoršila: německá vojska se probíjela ke Stalingradu a Vrchní velení proto ještě stanovené lhůty zkrátilo. Zahájení provozu bylo stanoveno na 1.října a poté na 10.srpna. Materiál se čerpal z ještě před válkou položené trati BajkalskoAmurská magistrála – Tynda.
103 dní od zahájení zemních prací – 7.srpna – projely vlaky v úseku Ilovlja – Petrov a dne 11.září byl zahájen provoz na 200 km úseku od Saratova po Petrov.
Astrachanští železničáři stylem „národní stavby“ položili trať Astrachan – Kizljar, po které v době bojů na Volze jenom od srpna do října projelo na 16 000 cisteren s palivem. Bitva na Volze trvala déle než 6 měsíců. Za tuto dobu bylo po frontových tratích dopraveno 300 000 vagónů bojové techniky a střeliva.
Za srpen bylo z bojové zóny vyvezeno 26 000 vagónů cenného materiálu a 480 lokomotiv. V neskutečně krátké lhůtě železničáři vyvezli ze stanice Donská 66 000 tun obilí. Samotní železničáři projevili velké hrdinství a v červenci přešli na kasárenský stav. S každým dalším dnem se práce zhoršovala především díky sílícímu bombardování.
Během Stalingradské bitvy provedlo německé letectvo na 60 000 náletů na železniční objekty.
V listopadu chtělo toto letectvo vyřadit z provozu trať Astrachan – Stalingrad. PO této trati se přepravovalo palivo z Kavkazu.
19..listopadu přešla sovětská vojska do protiútoku a 23.listopadu se podařilo uzavřít okruh kolem města. Kruh se zmenšoval, ale bylo třeba velkého úsilí, aby německá vojska kapitulovala. 31.ledna 1943 byla zlikvidována jižní skupina a 2.února se vzdaly zbytky severní skupiny německých vojsk. Z 506 kilometru hradlového úseku Ilovlja – Běliškino dopravil speciální vlak velkou skupinu zajatých německých generálů s polním maršálem Paulusem.
Stalingradská bitva tedy skončila. Během bojů bylo zničeno 737 kilometrů hlavních a 500 kilometrů vedlejších tratí. Zničeno bylo 340 umělých zařízení, zničeny byly i drážní obytné domy o rozloze 82 000 m2.
V únoru - březnu 1943 bylo obnoven a uveden do provozu zničený úsek Stalingradského uzlu a 14.března 1943 dorazil ke zničenému nádraží osobní vlak „Moskva – Stalingrad“.
Drážní pracovníci se projevili jak v práci, tak v boji. Šesti z nich byl udělen titul Hrdina Socialistické práce; 12 železničářů, jež bylo povoláno do armády, se stalo hrdiny Sovětského Svazu; 370 drážních dělníků byla odměněno medailí „Za obranu Stalingradu“.

Na závěr uvádím ještě takovou zajímavost. Že na oslavy 60.výročí od konce války byla pro železnice vydělena 1 miliarda rublů. S železnicí bylo spojeno na 206 000 přímých účastníků války – 47 000 jich bylo frontových, ostatní týloví. K tomuto výročí obdrželi pamětníci odměnu 3 000 rublů, týlový pracovníci 2 000 rublů. Krom toho 7 Hrdinů Sovětského Svazu dostalo po 300 000 rublech a 11 nositelů řádu Slávy po 150 000 rublech.
Odvrácenou stranou této historie je jistě skutečnost, kdo byl nasazován na ty nejtěžší práce. Byli to zajatci, obyvatelé gulagů, trestné prapory….?
Až zjistím nějaké informace, článek bude doplněn i o tuto tvář dějin.


  
Destroyman
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 27/5/2008, 15:03  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak to je hodně zajímavý! To je všude jedna bitva sem, druhá bitva tam, ale že se na místo bitev všechno muselo vozit, na to se zapomíná.
BTW, našel jsem, že SSSR dostalo od USA v rámci lend-lease 1 981 lokomotiv, což je strašně moc. Některý sloužily i desítky let po válce. A jen tak pro zajímavost - kompletní seznam lend-lease dodávek do SSSR je tady:
http://www.geocities.com/mark_willey/lend.html


  
Herbert
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 27/5/2008, 17:52  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Tak toto je fakt zaujímavé Shocked Idea .
A to majú Rusáci širší rozchod koľajníc a Nemci zabíjali čas v prekladiskách.


  
Herbert
Anonymní






1.00 Sigidolar

PříspěvekZaslal: 26/9/2008, 18:08  Předmět:  (Žádný předmět) Odpovědět s citátemDolůNahoru

Ruské železnice Nemci používali aj ako cestu na postup. Štrk tvoril pevnejšiu vrstvu, ako zem na cestách, ktorá sa po prvom daždi stala bahniskom.


  
Zobrazit příspěvky z předchozích:      
Odeslat nové témaOdpovědět na téma Zobrazit předchozí témaPoslat email příteli.Seznam uživatelů, kteří vidělit tento příspěvekUložit toto téma jako souborPrintable versionSoukromé zprávyZobrazit následující téma

Zobrazit následující téma
Zobrazit předchozí téma
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Nemůžeš připojovat soubory k příspěvkům
Nemůžeš stahovat ani prohlížet přiložené soubory


Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Board Security

58207 blokovaných útoků
Powered by phpBB2 Plus, phpBB Styles and Kostenloses Forum based on phpBB © 2001/6 phpBB Group :: FI Theme :: Mody a Credit

[ Time: 0.1939s ][ Queries: 19 (0.0471s) ][ Debug on ]